Gertruda Borgerová (narozená v roce 1903) byla do Terezína deportována 13. července 1943. Byla vyškolená jako sopranistka a i v Terezíně se účastnila náročných představení. Pod vedením Rafaela Schächtera zpívala jednu ze tří dam v Mozartově Kouzelné flétně, Susannu ve Figarově svatbě a Mařenku ve Smetanově Prodané nevěstě. Dalším důkazem jejích pěveckých schopností je skutečnost, že jí Viktor Ullmann v roce 1944 svěřil roli hlasatele ve své opeře Císař Atlantidy. Účast na představeních Verdiho Requiem není doložena.
Gertruda Borgerová byla 1. října 1944 deportována do Osvětimi a poté do Mauthausenu. Přežila.
