Židovské osídlení v Terezíně mělo k dispozici 335 056 m2 půdy, z toho 42 % tvořila zástavba, 16 % uzavřené dvory a 42 % ulice, náměstí a zahrady. Přibližně 95 000 m² bylo využíváno jako obytná plocha. Další část měla být vyhrazena pro skladovací a hospodářské účely, pro zdravotnická zařízení a dílny.
Všechny prostory spravovalo oddělení „Prostorového hospodářství", které bylo součástí „Odboru vnitřní správy“. Ředitelem byl Dr. Löwinger, který byl považován za chytrého a vtipného, ale byl také obviňován z korupce a špatného hospodaření. V říjnu 1944 byl poslán na smrt do Osvětimi.
