Velitel terezínského ghetta v období od 3. července 1943 do 8. února 1944. Jeho předchůdce Seidl byl přeložen do koncentračního tábora v Bergen-Belsenu. Po faktickém připojení Rakouska k Říši 12. března 1938 se Burger vyznamenal v druhém vídeňském okrese a poté přešel od SA k „Říšské ústředně pro židovské záležitosti“. Eichmann ho přivedl do Prahy, kde byl kromě vyvlastnění přibližně 1 400 židovských domácností zodpovědný za organizaci transportů Židů.
Burger byl zodpovědný za „zkrášlovací akci“ v terezínském ghettu. Parky, kavárny, koncerty, názvy ulic atd. měly v červenci 1944 ošálit zástupce Mezinárodního červeného kříže. V této době byl zodpovědný za téměř 150 mrtvých denně, za sčítání v Bohušovické kotlině – mikrocenzus 40 000 vězňů z Terezína, při kterém asi 300 z nich zemřelo umrznutím – a za deportaci 10 000 Židů a 1 200 polských dětí do Osvětimi, kde byli přímo zavražděni v plynových komorách.
Byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti lidovým soudem v Litoměřicích, ale na konci války se mu podařilo uprchnout, žil v utajení, podporován nacistickými organizacemi v Rakousku a Německu, a zemřel v devadesátých letech. Jeho totožnost byla zjištěna až v roce 1993 nacistickým vyšetřovatelem Simonem Wiesenthalem. Byl zproštěn pozemské spravedlnosti.
