Sčítání v Bohušovické kotlině

Na podzim 1943 je ghetto stále přeplněné, přestože v září 1943 bylo 5 007 vězňů z rodinného tábora v Terezíně deportováno do Osvětimi-Březinky. Na příkaz velitelství se tohoto transportu směli účastnit pouze Židé z Čech a Moravy mladší 65 let.

Burger rozhodl, že do tohoto transportu budou zařazeni také spolupracovníci židovského staršího Edelsteina a členové stráže ghetta. Velitel Burger je považován za někoho, kdo až fanaticky nenávidí Čechy, a raději jedná s říšským Němcem Dr. Eppsteinem než s Dr. Edelsteinem.

Dne 6. října opouštějí děti z Bělostoku spolu se svými lékaři a opatrovníky tábor. Jejich cílem je Osvětim-Březinka. Na začátku října přijíždí do Terezína transport dánských Židů.

Dne 9. listopadu 1943 jsou na příkaz velitele zatčeni židovský starosta Edelstein a tři zaměstnanci centrální evidence a odvedeni do bunkru. Jsou obviněni z falšování denních hlášení o vězních a z napomáhání útěku 55 osob z tábora. Edelstein je zařazen do dalšího transportu do Osvětimi, kde byl spolu se svou rodinou dne 20. června 1944 zavražděn.

Poté SS nařídila na ráno 11. listopadu 1943 sčítání. V časných ranních hodinách bylo z domů vyhnáno přes 40 000 lidí. Bylo vlhko a chladno. Až do pozdních večerních hodin museli lidé bez jídla a pití stát na vlhké trávě a v mrholení na této louce v takzvané Bohušovické kotlině. Opakovaně se provádělo sčítání, přesto se však nepodařilo zjistit přesný počet vězňů. Celé údolí je obklíčeno četníky, všude jsou nainstalovány kulomety. Nad údolím krouží letadlo, což zvyšuje strach zmrzlých lidí.

Ve tmě pak propuká panika. Nikdo nedává rozkaz k návratu do budov. Matky se snaží chránit své děti před udušením, staří lidé se hroutí hlady a únavou, nemocní prostě zůstávají ležet. Lidé klopýtají sem a tam a zoufale se snaží dostat zpět do tábora, který tak často proklínali. O půlnoci je konečně údolí prázdné, až na staré a nemocné, kteří musí bezmocně ležet na zemi, dokud se nenajde někdo, kdo je odnese zpět do tábora. Kvůli tomuto nesmyslnému sčítání toho dne zemřelo asi tři sta lidí.

Sčítání se opakuje, tentokrát však pouze pomocí táborových průkazů. Přesný počet se však nedal zjistit.

Zdroj

  • 953
    953. Hans Günther Adler, Theresienstadt 1941 - 1945, Das Antlitz einer Zwangsgemeinschaft, Mohr - Verlag, Tübingen, 2. Aufl. 1960, S. 159ff.

zpět ke všem příspěvkům