Slovo pochází z italského „capo“, což znamená „šéf“.
V koncentračních táborech se výrazem kápo označovali vězni, které SS pověřila vedením komanda (např. pracovní čety). Výraz kápo se však používal také pro vězně, kteří byli nasazeni v určité funkci a spolupracovali s SS, někdy dokonce pro kolaboranty obecně.
Úkolem kápa bylo např. přivést vězně na jejich pracoviště a zajistit, aby splnili své pracovní normy. Jelikož však skutečným účelem koncentračních táborů bylo psychické, duševní a fyzické zlomení vězňů, byli kápové využíváni také k trestání vězňů. Mnoho kápů se tak stalo spolupachateli. Mezi politickými vězni však bylo také mnoho kapů, kteří se k vězňům chovali přísně jen navenek, ale ve skutečnosti využívali své postavení k tomu, aby je šetřili nebo organizovali odpor (viz např. v Buchenwaldu). I přesto se však většina kápů do zločinů SS zapletla. Mnozí z nich byli po válce postaveni před soud.
