Karl Rahm (1907-1947) se narodil v Dolním Rakousku, stejně jako jeho dva předchůdci ve funkci velitele Terezína. Vyučil se strojním zámečníkem, poté byl nezaměstnaný a v letech 1927-1933 sloužil v rakouském vojsku. V roce 1925 vstoupil do Rakouské sociálně demokratické strany práce, v roce 1934 do NSDAP, která tam byla v té době zakázána, a do SS. Od února 1939 do října 1940 pracoval Rahm v „Ústředně pro židovské vystěhovalectví“ ve Vídni v hodnosti Hauptscharführera SS. Od října 1940 do února 1944 pracoval v „Ústředním úřadu“ v Praze a od 8. února 1944 do 5. května 1945 byl velitelem terezínského ghetta. Během Rahmova velení proběhla zkrášlovací kampaň, Terezín navštívila komise IRK, byl natočen film o židovském osídlení a do Osvětimi bylo deportováno více lidí než kdykoli předtím.
Rahmovi se na konci války podařilo uprchnout, byl dopaden v Rakousku a vydán do Československa. Byl souzen a odsouzen k trestu smrti v Litoměřicích a 30. dubna 1947 popraven.
„Nový muž se jmenoval Obersturmführer Karl Rahm a zůstal ve funkci až do konce války. Rahm, vyučený mechanik, byl manuálně zručný a ne zcela bez organizačního talentu, měl smysl pro praktické záležitosti, ale nebyl lepší než > Seidl, Burger nebo Bergl, i když je převyšoval inteligencí a schopnostmi. Byl proto o to nebezpečnější než ti, kteří nikdy nepřijali masku židovských přátel. V zásadě neméně brutální a strašlivý ve své vznětlivosti, Rahm dokonale rozuměl pokrytectví a hrál „hodného strýčka Rahma“, jak se mu žertem, ale bohužel říkalo. Dokázal vystupovat jako mecenáš a patron, dokonce se nechal osobně oslovit a postaral se o „spravedlnost“. Možná právě z těchto důvodů ho Murmelstein ve své zprávě označil za „jinak v žádném případě bezcitného“. Rahm se přitom při deportacích i jinak choval stejně nelidsky jako ostatní příslušníci SS. Pro neuspořádanou komedii byl tím pravým, protože uměl dát „zkrášlování“ šmrnc, tempo a nápady, stejně jako později uměl obratně prezentovat sám sebe jako údajně lepšího nacistu a pomocníka Židů."
