JOHANN GEORG FRANZ HUGO ISR. FRIEDLÄNDER Narozen 5. 11. 1882 v Bernu (Švýcarsko) Národnost: Německá říše/Míšenec I./Ženatý s Leonou Margarethe, rozenou Abel, narozenou 11.8.1872 v Budapešti. Bezdětný. V Terezíně od 3.9.1943.
- Nižší gymnázium.
- 1906–1909 Škola pro kadety pěchoty ve Vídni. Vojenská akademie.
- 1914 Tažení proti Srbsku.
- 1915–1916 Tažení proti Itálii na isonzské frontě. U Gorice těžce zraněn.
- 1917 Přidělen k vlajkové lodi velitele flotily na lodích S.M.S. Habsburg a S.M.S. Aspern. Účast na 12. bitvě na Isonzu a na ofenzivě na Piave.
- 1918 Na ministerstvu války ve Vídni (oddělení válečného hospodářství). V rakouské armádě velitel 2. pěšího pluku a 5 let vedoucí výcvikového oddělení Ministerstva obrany. Podpolkovník bývalé rakouské armády.
Válečná vyznamenání: Řád Železné koruny III. třídy Vojenský záslužný kříž III. třídy, oba s válečným vyznamenáním a meči, bronzová a stříbrná vojenská medaile, obě rovněž s válečným vyznamenáním a meči za statečné chování před nepřítelem, medaile za zranění, důstojnický odznak 1. třídy.
„....poslední místo bydliště Vídeň... Během světové války kapitán generálního štábu, od 1. listopadu 1917 major generálního štábu, 1914 vedoucí mobilizační skupiny XVI. korpskomanda (velitelství sboru) Ragusa. V roce 1914 se zúčastnil tažení proti Srbsku, v letech 1915–16 tažení proti Itálii na frontě u Isonza a 7. prosince 1916 byl u Görzu těžce zraněn. V 33. bývalé rakouské armádě velitel pěšího pluku II. Nejvyšší válečná vyznamenání.“
Navzdory nejvyšším válečným vyznamenáním a válečné invaliditě byl Friedlaender v říjnu 1944 ve věku 62 let poslán na smrt do Březinky.
V terezínském ghettu se mu říkalo „generál“. V ghettu Terezín mu říkali „generál“. Jako takzvaný poloviční Žid by nebyl deportací dotčen, ale přihlásil se dobrovolně, když byla jeho židovská manželka deportována do Terezína. Deportován do Osvětimi 16. října 1944.
V propagandistickém filmu ve 4. sekvenci (Margry 1996)
