Kurt Becher, narozený v roce 1909, byl vedoucím štábu pro výzbroj vyššího velitele SS a policie v Maďarsku.
Becher, který vystudoval obchod, vstoupil v roce 1934 do SS a v roce 1937 do NSDAP. Becher zastával různé funkce v jezdeckých jednotkách SS, naposledy jako pobočník Hermanna Fegeleina. Tyto jednotky již v Polsku provedly četné hromadné popravy. Po napadení Sovětského svazu sloužil Becher jako 1. ordonanční důstojník v kavalerijní brigádě SS, která provedla četné popravy civilistů, zejména v pripjaťské oblasti. V roce 1942 nastoupil Becher jako referent do ústředí SS, kde s přestávkou působil až do roku 1944. V hodnosti SS-Obersturmbannführera dorazil krátce po německé okupaci 19. března 1944 do Maďarska. Podle vlastního vyjádření měl za úkol obstarat koně a povozy pro Waffen-SS. Becher se významně podílel na získání německé kontroly nad obrovskými závody Weiß-Manfred-Werke. Byl také nejvyšším vyjednavačem SS při jednáních s Waad Haezra Wehazala (Waad) v Budapešti, zejména s Rezsö Kasztnerem. Becher se podílel na organizaci „Kasztnerova transportu“ z tábora Bergen-Belsen do Švýcarska. V této souvislosti se 4. listopadu 1944 se souhlasem Heinricha Himmlera setkal ve švýcarském St. Gallenu s vedoucím americko-židovského „Joint Distribution Committee“ a Roswellem Mc Clevelandem, zástupcem „War Refugee Board“. Jelikož posledního z nich považoval za osobního zástupce amerického prezidenta Roosevelta, přikládal Becher tomuto setkání význam přesahující záchranu Židů.
Becher byl v květnu 1945 zatčen americkými vojenskými úřady. Vyhnul se trestnímu stíhání jako nacistický zločinec a na základě Kasztnerova osobního doporučení byl z norimberského vězení propuštěn. Po válce řídil Becher velkou společnost v Brémách a byl ředitelem brémské burzy obilí a krmiv. V 80. letech se dostal na titulní stránky německých novin, když měl převzít vysoký post v ekonomice. K tomu však kvůli jeho politické minulosti nedošlo.
