Proces s personálem tábora v Bergen-Belsenu se konal od 17. září do 17. listopadu 1945 před britským vojenským soudem v Lüneburgu. Obžalovaní stanuli před soudem za zločiny spáchané v táborech Osvětim a Bergen-Belsen. Obžaloba se týkala role obžalovaných při plánování a podněcování k týrání a vraždám vězňů, páchání vražd a osobně prováděném nelidském zacházení a trestání. Většina obětí byli Židé, ale byli zabiti i nežidovští britští, italští a francouzští vězni.
Mezi obžalovanými byli Josef Kramer, od roku 1943 velitel koncentračních táborů a před svým příchodem do Bergen-Belsenu člen personálu tábora v Osvětimi-Březince, táborový lékař Fritz Klein, který se aktivně podílel na selekcích a deportacích lidí na smrt, a vězni, kteří spolupracovali s Němci a získali status pomocníků vedení tábora, jako například Stanislawa Staroská, Polka. Před soudem stanulo 45 osob, z toho 21 žen.
Kramer, Klein a dalších devět osob – mezi nimi dvě ženy (Irma Grese a Elisabeth Volkenrath), které byly obviněny z ublížení na zdraví vězňům, byli odsouzeni k trestu smrti oběšením. Erich Zoddel, starší tábora, byl odsouzen k doživotnímu vězení, Staroská k deseti letům a ostatní k trestům od jednoho do tří let. Třináct obžalovaných bylo zproštěno viny.
