Terezínský sborník je sbírka originálních dokumentů z terezínského ghetta. Obsahuje album s 92 biografiemi a fotografiemi „významných osobností“, 64 akvarelů a kreseb a zprávu o činnosti ústřední knihovny ghetta.
Sborník zachránila Käthe Starke z Hamburku, která byla v roce 1943 deportována do Terezína.
Část A. Židovská samospráva Terezín „Významné osobnosti
Abecední album s 92 (z 94) strojopisnými biografiemi a portrétními fotografiemi, modrá lepenková vazba se šroubovým sešitím, 78 x 23 x 5 cm,
2 exempláře, jeden neúplný
Když se po osvobození balily svazky knihovny ghetta k převozu do Prahy, našla Käthe Starke mezi knihami z táborových ubikací SS „volné listy šedého kartonu s fotografiemi a krátkými životopisy významných osobností kategorie A“. Uspořádala jsem je do dodaných vazeb.“ [Starke 1975, s. 167] Vznikla dvě identická alba, náhodně sestavená ze strojopisných stránek a dokumentů na průpisech Fotografie byly zjevně pořízeny v táboře, občas chybí. Němečtí státní příslušníci mají druhé jméno „Sara“ nebo „Israel“, které bylo nařízeno pouze v Říši.
Část B. Akvarely a kresby z Terezína
Sborník obsahuje 64 uměleckých děl. Do názvů děl byly začleněny strojopisné poznámky, které Käthe Starke připojila ke kresbám, a také popisky obrázků z její knihy. Vzpomínky byly vybrány tak, aby byly čitelné v chronologickém pořadí od odvozu z Hamburku až po návrat. Životopisy umělců jsou sestaveny na základě informací z trvalé expozice v Muzeu terezínského ghetta v České republice a z dostupné literatury.
Část umělců byla zaměstnána v kreslírně Technického oddělení ghetta, zřízené německým velitelstvím. Käthe Starke uvádí, že papír pro tajně vytvořené kresby z každodenního života v táboře pocházel z rubů uměleckohistorických mapových sbírek, které byly uloženy v centrální knihovně ghetta. Výměnou se „občas vrátil jeden list ... který se dal lépe schovat mezi knihy než kdekoli jinde. Když byla složka I prázdná, Hugo Friedmann ji s vědomím prof. Utitze začal plnit obrázky. Z této sbírky pocházejí přiložené ilustrace.“ [Starke 1975, s. 110]. Některá z děl proto obsahují věnování Friedmannovi, který naposledy pracoval jako hlavní knihovník knihovny ghetta a který také sepsal zprávu o činnosti knihovny. Když Friedmann 26. září 1944 obdržel příkaz k deportaci do Osvětimi, daroval Käthe Starke „sbírku obrazů, kterou jsem viděl vyrůstat“. V jiných úkrytech přežily stovky uměleckých děl, z nichž mnohé jsou publikovány v literatuře o Terezíně jako dokumentární ilustrace. Soubor Käthe Starkeové sice neobsahuje nejimpozantnější díla zastoupených umělců, ale představuje reprezentativní průřez dnes známým materiálem. <#špatný link#>[Text z katalogu Muzea Hamburg Altona, Axel Feuß]
Část C. Zpráva o činnosti ústřední knihovny terezínského ghetta
8 listů strojopisných kopií, 1 titulní strana a prázdná zadní strana
Literatura
