RICHARD ISRAEL FRIEDMANN
Narozen 24. 6. 1906 ve Vídni. Státní příslušnost: Německá říše. Ženatý s Dr. Cilly, rozenou Spinner, narozenou 2. 4. 1912 ve Stryji. Bezdětný. V Terezíně od 28. 1. 1943
Israel Richard Friedmann nosil jméno „Israel“, které mu bylo vnuceno, s hrdostí a nechtěl se již jmenovat jinak. Friedmann se narodil v roce 1911 ve Vídni. Mladý nadšený sionista byl židovskou náboženskou obcí ve Vídni, kde neúnavně pracoval a pomáhal mnoha Židům, přesazen v rámci vystěhovalecké akce do židovské náboženské obce v Praze.
V říjnu 1939 odjeli Friedmann a Dr. Jakub Edelstein společně transportem do Niska nad Sanem. Friedmann byl během několikadenní cesty neustále týrán příslušníkem SS Dreselem. Friedmannovi se podařilo jednat s Gestapem v Lublinu a přesvědčit je o nesmyslnosti plánu usadit Židy v Nisku. V prosinci 1939 se Friedmann vrátil do Prahy a plán byl zrušen. Friedmann viděl v židovské náboženské obecní správě jakýsi "nárazník", kdy SS neměla vědět, kdo tam má na starosti jaké práce, neměli znát nikoho kromě Friedmanna, Dr. Jakuba Edelsteina a Dr. Františka Weidmanna. Podle jeho vdovy postupoval podle motta: „SS mě už koncentračním táborem nemůže vyděsit. To je riziko mé profese, od té doby, co s nimi spolupracuji.“
Friedmann se staral o sociální péči, zdravotnictví a školství.
V březnu 1941 byli on a Edelstein pověřeni cestou do Holandska, aby pomohli „Joodschen Rat“ (Židovské radě) při zřizování „centrálního orgánu“. „Moje první dovolená za pět let,“ měl Friedmann říci. Friedmann měl být poté v Holandsku ještě podruhé.
Začátek transportů vnímal Friedmann jako zhroucení své dlouholeté práce. Tušil, co by mohlo přijít, ale neviděl systematický mechanismus nacistů zaměřený na zabíjení.
Židovská obec v Praze měla možnost reklamovat lidi z transportů. Friedmann zásadně odmítal „upřednostňovat jednoho člověka před druhým“, ale reklamoval některé rodiny s dětmi.
Friedmann považoval za děsivé, že se Židé nechali deportovat bez jakéhokoli odporu. Podle jeho názoru měl každý možnost uprchnout a skrýt se. Mezi oznámením a odjezdem transportu uplynulo obvykle 3 až 5 dní, během nichž bylo možné v klidu připravit vše potřebné pro skrývání. Žádný Žid, který se transportu nezúčastnil, nebyl pražským gestapem vážně hledán. Gestapo souhlasilo, že židovská obec informuje českou policii o neúčasti a že ta má dotyčné osoby vypátrat. Policie se obvykle spokojila s jednorázovým návštěvou bytu hledané osoby a případ nahlásila jako nenalezený.
Když byl založen Terezín, Friedmann se soustředil na zásobování tábora a provedl několik odvážných nelegálních akcí, při nichž do ghetta dopravil naléhavě potřebné léky. Neustálým falšováním rozpočtových návrhů získával Friedmann peníze z „vystěhovaleckého fondu“.
Friedmannovi v tom pomáhal člen SS Bartels. Svůj vztah k SS označoval za „korektní nepřátelství“. Friedmann se dopustil neopatrnosti, když telefonoval přímo do Terezína ze svého bytu nebo z kanceláře. V prosinci 1942 byl předvolán Hansem Güntherem. Všechno popřel a musel udělat 140 dřepů.
Friedmann věděl, že se proti němu něco chystá, a chtěl uprchnout, ale 28. ledna 1942 byl spolu s Dr. Franzem Kahnem zatčen a odvezen do Terezína. Rodinní příslušníci a zavazadla byli posláni následující den.
Oficiálně byl Friedmann „prominentní osobou“, ale odmítl veškeré výhody kromě jednolůžkového pokoje. Ten potřeboval z konspiračních důvodů. Friedmann prostě nemohl snést, že Židé v Terezíně sami převzali rozhodování o životě a smrti prostřednictvím sestavování transportních seznamů. Jasně viděl, že transportní oddělení mělo obrovskou moc a také ji svévolně využívalo. Odmítl spolupracovat s Dr. Paulem Eppsteinem, pracoval v zemědělství a poté byl donucen spolupracovat v pracovní centrále. Eppstein informoval Friedmanna v noci před posledním květnovým transportem v roce 1944, že se má na transport připravit. SS Friedmannovi nedůvěřovala a odvedla ho do bunkru a odtud pod dozorem do šlajsny. Nastoupil do běžného vagónu, ale v Bohušovicích ho Rudolf Haindl vyvedl a odvedl do zvláštního vagónu, ve kterém jel Haindl a tři policisté. V Březince byl Friedmann umístěn do rodinného tábora, ale byl oddělen a o dva dny později, 21. května 1944, odveden do trestního bloku mužského tábora. Následujícího rána byl při práci esesákem odveden několik kroků za povolenou hranici a zezadu „zastřelen při útěku“.
