Vyšší velitel SS a policie. Odpovědný za Židy v Generálním gouvernementu. Narodil se v Terstu jako syn do rakousko-chorvatské rodiny. Globocnik se stal stavebním podnikatelem, v roce 1931 vstoupil do nacistické strany v Rakousku a v roce 1934 do SS. Kvůli svým nelegálním stranickým aktivitám byl na krátkou dobu zatčen. Již před připojením Rakouska se Globocnik zabýval vytvářením nacistických buněk v provincii. V roce 1936 byl jmenován gauleiterem (vedoucím župy) v Korutanech a v květnu gauleiterem a státním tajemníkem ve Vídni. V roce 1939 přišel o svou funkci kvůli nelegálním devizovým obchodům, ale díky svým kontaktům s Himmlerem byl v listopadu 1939 jmenován velitelem SS a policie pro Lublinském vojvodství V Lublinském vojvodství se Globocnik okamžitě zapojil do probíhajícího pronásledování Židů. V roce 1940 nechal v Lublinu-Lipowě v takzvaném „Burggraben“ (hradním příkopu) vybudovat systém táborů pro nucené práce a podporoval plány na vytvoření židovské rezervace v oblasti Lublinu. Lublin a jeho okolí byly několikrát cílem transportů z Terezína. Kvůli svým představám se opakovaně dostával do konfliktu s ostatními veliteli SS. Při své návštěvě v Lublinu pověřil Himmler Globocnika plánováním a výstavbou základen SS a policie v budoucnu okupovaném Sovětském svazu. V rámci tohoto úkolu disponoval dostatečnými pravomocemi a velitelskou autoritou. Globocnik dohlížel na výstavbu vyhlazovacích táborů Treblinka, Majdanek, Sobibor a Belzec. Vedl akci Reinhard, při které bylo zavražděno přes 2 miliony Židů. Byl rovněž zodpovědný za zabavování jejich majetku a vykořisťování židovské pracovní síly.
Na podzim 1942 zahájil Globocnik deportace Židů z oblasti Zamosc, při nichž došlo k masovým vraždám. Na podzim 1943 byl převelen do Terstu. Zde se podílel na potlačování odbojového hnutí a na vraždění Židů v Istrii. Na konci války ho zajaly britské jednotky. V květnu 1945 spáchal Globocnik sebevraždu.
