Hedda Grab-Kernmayr se narodila v roce 1899. Vystudovala mezzosoprán. Do Terezína byla deportována jedním z prvních transportů dne 17. prosince 1941. Jako operní a oratorní pěvkyně v Praze, Mostě a dalších městech si s sebou přivezla rozsáhlý repertoár, ale v ghettu jí byly věnovány i další skladby: například „Hvězdy“ Františka Domažlického pro mužský kvartet a altový sólový hlas. Viktor Ullmann jí věnoval dvě písně na texty Hanse Günthera Adlera „Immer inmitten“ (Vždy uprostřed) a „Von der Ewigkeit“ („O věčnosti“), které poprvé interpretovala 30. října 1943. V jejím datovaném repertoáru jsou kromě „nesčetných blokových vystoupení“ s písňovými recitály klasických skladatelů uvedeny také lidové písně. Účinkovala téměř ve všech operních představeních, která dirigoval Rafael Schächter, dále v Mascagniho „Cavalleria rusticana“ a zpívala titulní roli v Bizetově „Carmen“ pod taktovkou Franze Eugena Kleina. Hedda Grab-Kernmayr přežila.
