Blok F III - L 216 Knihovna pro mládež
Koncem roku 1942 byla zřízena ústřední knihovna vedená profesorem Emilem Utitzem (od roku 1944: Obecná knihovna, L 216 - č. 12 na mapě města). Němci ji povolili, aby ukázala „civilní tvář“ Terezína.
Byly zde také menší knihovny, jedna lékařská, jedna technická a jedna pro mládež.
O knihovně pro mládež informoval Herbert Maier ve zprávě pro VEDEM: „Tento týden byla v L 216 otevřena knihovna pro mládež, kterou představujeme v krátké reportáži. Myšlenka založit knihovnu pro mládež se zrodila už před pěti měsíci v kruhu mladých lidí, kteří již předtím zajišťovali kulturní program pro mládež. Tento záměr se však podařilo uskutečnit teprve před několika týdny sloučením soukromých knihoven L 216, Q 609, Knihovny mládeže v Drážďanech (myšleno v Drážďanských kasárnách: autor) a příspěvek z knihovny v ghettu. Tento základ, asi 2 000 svazků, byl doplněn knihami od jednotlivých členů, kteří museli darovat alespoň dvě knihy pro zapůjčení knihy domů a jednu knihu pro čtení v čítárně. Knihovna nyní obsahuje přibližně 35 000 knih a zájem o ni mezi terezínskou mládeží neustále roste. Cenné svazky jsou čtenářům k dispozici pouze v čítárně. Ostatní si můžete půjčit domů. Knihovna obsahuje českou a německou beletrii, knihy pro chlapce, různé vědecké publikace, židovské a sionistické knihy. Kromě půjčovny knih je zde také stálá výstava výtvarného umění. Každý večer je v knihovně připraven program, hudební večer nebo přednáška, někdy s fotografiemi. V Terezíně se zatím nikdy nestalo, že by něco veřejného vzniklo spojením něčeho soukromého."
Ženijní kasárny byly domov důchodců a pomocná nemocnice s oddělením pro srdeční choroby, tuberkulózu atd. Pořádaly se zde kulturní akce a přednášky. Na půdě byla zřízena modlitebna. Po osvobození (ještě v 60. letech 20. století) zde sídlil také domov důchodců, kde pracovali dobrovolníci z Aktion Sühnezeichen (Günther Wahrheit). Téměř dva roky nosili léky z berlínského lékařského spolku (Wilmersdorfer Straße) lékařům v domově důchodců. Dnes v něm sídlí Dům sociální péče.
Budova L 315
V této budově sídlila > stráž ghetta. Stráž ghetta měla za úkol udržovat vnitřní pořádek. Zpočátku se skládala pouze z mladších mužů. Obavy Němců z vojensky organizovaného, i když neozbrojeného sboru v ghettu vedly v červnu 1943 k rozpuštění ghetta. Téměř všichni její členové byli posláni transportem na Východ. Později byla stráž ghetta reorganizována na 100 mužů starších 45 let. V budově se nachází sál, kde se konaly akce. Dnes v této budově sídlí Kulturní dům. V tomto kulturním centru měla svou kancelář Nadace Hanse Krásy (Gaby Flatow) a Nadace Terezín. Koncertoval zde Coco Schumann a znovu zazněla díla zavražděných terezínských skladatelů.
Budova L 324
V této budově se nacházelo kamarádské centrum SS (později nazvané Viktoria), kam se esesáci chodili bavit „po práci“. Velitel zde přijímal a bavil hosty z Berlína nebo Prahy, kteří sem přijížděli na návštěvu. Zde se konaly oslavy a předávala se ocenění. Jídelna se nacházela v přízemí, zatímco pokoje nebo byty esesáků byly v horních patrech. Dnes je to Parkhotel.
V šedesátých letech se ve velkém sále konaly svatby.
