Margarete Mansfeldová se narodila 8. března 1903 v Lüchowě. Dům jejích rodičů se nachází v dnešní ulici Theodor Körner Straße, nedaleko školy Wilhelma Warmbolda. Její dědeček vedl v Lüchowě obchod s tabákem.
Rodiče byli liberální. Podle Margarety její matka vařila nekošer jídlo, ale nic z toho nejedla. Její otec Sigismund se narodil v roce 1869 a matka, rozená Löwensteinová, pocházela z Wusterhausenu an der Dosse. Doma se stále slavily židovské svátky a její otec se o šabatu zdržel kouření. O velkých svátcích jezdili do Salzwedelu navštívit synagogu tamní malé židovské obce. Mnoho příbuzných žilo v Salzwedelu, kde byl vedle Hitzackeru a Dannenbergu také jediný židovský hřbitov v okolí. „Moje starší sestra se narodila v roce 1900, já v roce 1903, sestra Elly v roce 1905 a bratr Walter v roce 1910. Naše rodina měla prosperující obchod s kožešinami, surovinami a kovy. Náš majetek tvořil velký dům na konci obce se dvěma byty a skladovacími půdami, stájemi se čtyřmi koňmi a hospodářskými budovami. Velká zahrada měla rozlohu půl akru. Na Silvestra 1931 náš dům i se stájemi vyhořel. Nikdy nebylo objasněno, zda se jednalo o žhářství. Dům nebyl obnoven. Můj otec koupil jiné stavení.
Hodně jsme hráli hudbu a sportovali. Sama jsem byl členkou atletického klubu a vyhrála jsem mnoho cen v běhu na 100 metrů......
Jak je vidět z našich křestních jmen, všichni jsme se cítili jako Němci židovské víry..... Všichni jsme se mohli naučit nějakému řemeslu. Moje sestra Ottilie byla písařkou a sestra Elly pracovala v advokátní kanceláři. Později vedla úřad pro emigrující Židy v Meiningenu..... Já jsem vedla domácnost jedné židovské rodiny v Halberstadtu.... Když se ve třicátých letech minulého století začalo postupně naplňovat naše židovské neštěstí, otce nešlo přesvědčit, že náš osud je zpečetěn. Řekl, že alespoň starší lidé budou z obecné diskriminace vyňati a rozhodně to nebude tak zlé, jak se vždy tvrdilo." Tento postoj se nezměnil, ani když členové rodiny museli nosit židovskou hvězdu a přijmout křestní jména Izrael a Sára. Bratr Walter se oženil v roce 1941. Dne 6. prosince 1941 byl se svou ženou Ursulou deportován do Rigy. Poslední zpráva od Waltera přišla z Buchenwaldu.
Její sestra Elly byla deportována v květnu 1942. Z Lublinu přišla poslední známka života, pak zůstala nezvěstná. V červnu byli její rodiče deportováni přes Hamburk do Terezína. Byl jim slíben tábor, kde bude mít každý svou zahradu.
„Při zpáteční cestě z Lüchova do Braunschweigu (Margarete se mezitím provdala za nežida) mě při kontrole totožnosti esesák vykázal z vlaku, protože Židé nesměli jezdit osobními vlaky. Kvůli svému smíšenému manželství jsem nemusela nosit židovskou hvězdu, ale byla jsem považována za podřadnou rasu jako ostatní.
Margarete několikrát dostala poštu od rodičů z Terezína. Z těch několika slov se nedalo vyčíst, jak se jim daří. Její otec zemřel 11. dubna 1943, matka o rok později.
Margarete M. musela pracovat v obchodech v Braunschweigu s dalšími ženami ze smíšených manželství. Mnoho jejích známých si v této době vzalo život. 19. února 1945, když už byli spojenci na Rýně, byla Margareta přes Hannover deportována do Terezína. Zde musela pracovat v obchodě s oblečením. Velkou nepříjemností byly štěnice a vši. V květnu 1945 ji osvobodila Rudá armáda. Margarete přežila epidemii tyfu a v červnu 1945 se vydala na cestu zpět. Zpět do Braunschweigu dorazila 22. června 1945.
