Wilhelm Pleyer je německo-český spisovatel, který si po pádu Třetí říše vybíjí svou nenávist k Čechům, ale také k nacistům.
Poté, co se všechno zhroutilo, uprchl do Bavorska, ale na žádost Čechů byl vydán. Zážitky z českého vězení v něm jen ještě více roznítily nenávist. V pankrácké věznici v Praze byl přidělen k oddílu, který kontroloval a organizoval veškerý movitý majetek z bývalého terezínského ghetta a připravoval jej k vrácení nebo prodeji. V tomto oddíle se seznámil s Raffaelsohnem, židovským kápem, který se podílel na špatném zacházení s vězni v pracovním oddíle Zossen.
Před svým vydáním do Československa se setkal s Dr. Norbertem Sternem, který ve válce oslepl. V Terezíně byl od července 1942 a o svých zážitcích tam napsal knihu, v níž mimo jiné tvrdil, že to byli Židé - ti z židovské samosprávy a především táborová policie -, kdo udělali z ghetta terezínské peklo. Amerika (okupační mocnost) nedovolila knihu vydat, protože neodpovídala jejím záměrům.
V roce 1953 vydal Wilhelm Pleyer knihu „Aber wir grüßen den Morgen“ Erlebnisse 1945 - 1947", Starnberg-Wels 1953.
