Údaje o porodech v ghettu se pohybují mezi 205 a 109, podle názoru H. G. Adlera se však jedná o 230 porodů.
Porody probíhaly za primitivních podmínek. Průměrná hmotnost novorozenců byla 2820 gramů, což bylo pod normou. V přibližně 350 případech došlo k umělému přerušení těhotenství. Původně bylo povoleno donosit děti, které nebyly počaty v ghettu. V červenci 1943 to bylo zakázáno, zejména však porody dětí počatých v ghettu. Tento zákaz již nebyl zrušen, ale byly učiněny výjimky.
Nařízené zákroky se obvykle prováděly ve 3. nebo 4. měsíci, příležitostně i mnohem později.
Dne 21. srpna 1943 oznámil velitel Anton Burger radě starších, že otcové všech dětí narozených v ghettu budou spolu s matkami a dětmi zařazeni do nejbližšího transportu. V oběžníku vedoucí zdravotnictví Dr. Erich Munk informoval všechny gynekology, že musí nahlásit všechna těhotenství, a za nedodržení tohoto pokynu hrozily přísné tresty.
Novorozenci okamžitě dostali číslo transportu. K označení transportu matky nebo rodičů bylo přidáno číslo, které následovalo po nejvyšším čísle transportu.
