<font face"Arial,Helvetica,sans-serif"> Dne 4. června 1939 byly na základě 10. nařízení k zákonu o říšském občanství všechny židovské spolky a židovské obce násilně sloučeny do „Říšského svazu Židů v Německu“. Všechny osoby, které byly podle norimberských zákonů považovány za Židy, musely do této organizace vstoupit a platit povinné příspěvky. Tato reorganizace znamenala konec svobodně voleného zastoupení a vedení Židů v Německu, ačkoli správu a personál Říšského zastoupení Židů v Německu, židovských obcí a Prezidentské rady z valné části převzal. Představenstvo Říšského svazu již nebylo voleno a kontrolováno samotným svazem, ale jmenováno bezpečnostní policií (Sipo). Z představenstva zvoleného v roce 1933 byl předsedou jmenován Leo Baeck, jeho zástupcem Heinrich Stahl (1868-1942), Otto Hirsch, Julius Seligsohn a ze správy Říšské rady Arthur Lilienthal a > Paul Eppstein (1901-1944). Zástupci berlínské židovské obce byli jmenováni Moritz Henschel a > Philipp Kozower. </font>
<font face"Arial,Helvetica,sans-serif">Říšský svaz podléhal říšskému ministerstvu vnitra a byl pod přímou kontrolou tajné státní policie (Gestapa), bezpečnostní služby (SD) a od září 1939 Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA). Byl pověřen organizací a financováním židovské sociální péče a židovského školství. Zpřísnění protižidovských opatření na počátku druhé světové války vedlo kromě dalších úkolů, jako bylo židovské vystěhovalectví a odborné vzdělávání, také k novým povinnostem: „Komunitní oddělení" při Říšském svazu mělo na starosti péči o zbytky komunit a rozpouštění židovských obcí. I nadále se o všechna zvláštní povolení, např. pro použití veřejné dopravy, muselo žádat prostřednictvím Říšského svazu. Organizace péče o židovské děti se stala nezbytnou poté, co byli všichni práceschopní Židé stále častěji odváděni na nucené práce. </font>
<font face"Arial,Helvetica,sans-serif">Nacistické úřady používaly Říšský svaz jako nástroj kontroly židovského obyvatelstva a k realizaci „konečného řešení židovské otázky“. Po zahájení deportací na podzim 1941 jim Říšský svaz musel poskytovat organizační podporu. Jeho úkolem byla péče o lidi ve sběrných táborech, vedení statistik o židovských obcích a předávání rozkazů od státních orgánů. Navzdory dohledu a vynucené spolupráci s nacistickým státem se Říšský svaz snažil poskytovat nezávislou pomoc. </font>
<font face"Arial,Helvetica,sans-serif">V červnu 1942 byla proti představenstvu a správě Říšského svazu podniknuta zvláštní akce se zatýkáním a deportacemi. V březnu 1943 museli být všichni plně židovští zaměstnanci nahrazeni „osobami žijícími v privilegovaných smíšených manželstvích“. Říšský svaz byl rozpuštěn 10. června 1943. Kancelář v Berlíně byla uzavřena, majetek zabaven a zbývajících pět členů, kteří nebyli „árijského původu“, bylo deportováno. </font><#špatný odkaz#><font face"Arial,Helvetica,sans-serif">Zdroj: 1093) </font>
'
