Říšská ústředna pro židovské vystěhovalectví byl úřad zřízený na popud Heydricha, šéfa bezpečnostní policie a bezpečnostní služby (SD), který byl přidružen k Říšskému ministerstvu vnitra a který spolu se svými pobočkami v Rakousku a Protektorátu Čechy a Morava organizoval nucené vystěhování Židů.
26. srpna 1938 otevřel říšský komisař pro Rakousko Josef Bürkel ve Vídni Ústředu pro židovské vystěhovalectví, kterou vedl Adolf Eichmann. Eichmann byl kvůli tomuto úkolu odvelen z „židovského oddělení“ SD do Vídně. Zde si vyzkoušel metody, které byly později prosazovány při odsunu evropských Židů. Soustředil všechny rakouské Židy do Vídně, stanovil emigrační kvóty a uložil židovské obci odpovědnost za jejich plnění, odstranil byrokratické překážky a přinutil bohatší Židy, aby hradili náklady na přesídlení nemajetných Židů. Během osmi měsíců zorganizoval vystěhování přibližně 45 000 rakouských Židů.
Na základě návrhu Reinharda Heydricha z 12. listopadu 1938, který Hitler schválil a povýšil na führerův rozkaz, nařídil Hermann Göring 24. ledna 1939 zřízení srovnatelné instituce v Německu pod Heydrichovým vedením. Dne 30. ledna 1939 jmenoval Heydrich Heinricha Müllera, vedoucího II. oddělení Gestapa, jednatelem nového úřadu s názvem „Ústředna pro židovské vystěhovalectví“. Heydrich měl v úmyslu otevřít kanceláře Říšské ústředny v Berlíně, Hamburku, Frankfurtu nad Mohanem a Vratislavi, ale tento plán nebyl realizován.
Po okupaci Čech a Moravy byla 26. července 1939 v Praze zřízena ústředna po vzoru vídeňské kanceláře. V jejím čele stál bývalý Eichmannův zástupce ve Vídni Hans Günther, ale odpovědnost nesl Eichmann. Nový úřad převzal metody vídeňské ústředny, přizpůsobil je místním podmínkám a nakonec zahájil deportaci Židů žijících v protektorátu do Terezína.
Poté, co Eichmann prozkoumal dobyté území po německé okupaci Polska, aby našel vhodnou oblast pro „židovskou rezervaci“, byl v říjnu 1939 pověřen vedením Říšské ústředny v Berlíně a úřady ve Vídni a v Praze byly berlínské ústředně podřízeny. Eichmannův štáb, který měl plnit Heydrichovy rozkazy, byl začleněn do Říšské ústředny a sloučen s oblastí činnosti, kterou byl Eichmann pověřen v rámci Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA): Zpočátku byl vedoucím vystěhovaleckého a evakuačního oddělení a zároveň zvláštním poradcem pro „evakuaci“ Židů a Poláků z připojených východních území, poté převzal oddělení IV B4 - „židovské záležitosti“, záležitosti evakuace. Když se vystěhovalectví v důsledku války zastavilo a nakonec se stala zcela neproveditelným a plány na „rezervaci“ nebylo možné uskutečnit, Eichmann stále více přesouval své aktivity na nový úkol: shromažďovat Židy po celé Evropě a deportovat je do vyhlazovacích táborů.
