Termín „zvláštní zacházení“, zkráceně SB (Sonderbehandlung), znamenal „vražda“, „zplynování“, „poprava“. Tento termín se používal v korespondenci (.... by měl být podroben zvláštnímu zacházení), byl napsán na průvodních dokumentech nebo na železničních vagonech, kterými byli vězni převáženi do vyhlazovacích táborů.
Nejstarší známý důkaz o „zvláštním zacházení“ jako o popravě lze nalézt v rozkazu, který Heydrich vydal gestapu 20. září 1939. Po začátku války tento termín jednoznačně nabyl tohoto významu. Dne 17. července 1941, tedy po zahájení války proti Rusku a nasazení Einsatzgruppen, bylo v rozkazu Hlavního říšského bezpečnostního úřadu (oddělení IV) uvedeno, že zvláštní zacházení s ruskými válečnými zajatci má proběhnout až po jejich návratu na ruské území.
