Johann Vostrel z Vídně byl dispečerem komanda SS v terezínském ghettu. I on svým brutálním chováním šířil mezi vězni strach. Bývalý velitel židovské stráže ghetta vypověděl před Komisí pro vyšetřování válečných zločinů při Radě židovských náboženských obcí v Praze, že na popravách vězňů se počátkem roku 1942 podílel nejen táborový inspektor Bergel, ale také Vostrel. Podle výpovědi vystřelil spolu s Bergelem pětkrát na mrtvolu, která se stále pohybovala na šibenici. Vostrel se také podílel na zpracování deportačních skupin, přičemž byl obzvláště bezohledný a brutální vůči dětem a starým mužům. Vostrel tam byl pravidelně, protože jeho úkolem bylo vozit zavazadla a jídlo vězňů, ať už tím esesáci rozuměli cokoli, na nádraží v Bohušovicích (dokud nebyla postavena železniční trať mezi Bohušovicemi a Terezínem).
E. S., telefonistka ve službě na velitelství, která byla po určitou dobu Burgerovou přítelkyní, v rozhovoru s paní Müller-Tupath uvedla: „Muselo to být tak strašné, jak staré a nemocné lidi doslova házeli z nosítek na nákladní auta a vykládali je, že si české obyvatelstvo v Bohušovicích stěžovalo. Lidé, kteří mohli do jisté míry chodit, byli odvedeni do Terezína pěšky. Ne, byli do Terezína doslova hnáni holemi a bičem. A protože se na to české obyvatelstvo už nechtělo dívat, byla postavena železniční trať až do Terezína. Jednou jsem viděla takový transport plný utrpení, to bylo ještě za Seidla. Tehdy jsem opravdu ráda jezdila na koni (.....). Tedy, když jsem byla na projížďce, uviděla jsem projíždějící transport. Projížděl lesíkem. Lidé se samozřejmě nemohli vyčůrat, a tak směli pak jít do lesa. Pak jsem viděla, jak z křoví vytahují starou ženu a strašně ji bijí. Pak jsem přiklusala blíž a zakřičela: „Přestaňte, okamžitě přestaňte!“ Večer u Seidla jsem se velmi rozčílila a stěžovala si, jak se s těmi lidmi zachází. Když dorazil Burger, všechno se ještě zhoršilo. Byl to sadista.“
Ačkoli si Vostrel mohl při výsleších vždy vzpomenout jen na provinění jiných, zdá se, že v těchto událostech hrál určitou roli. Vostrel se také podílel na převozu dětských těl, která byla počátkem října 1944 převezena z Malé pevnosti do krematoria ke zpopelnění. Jednalo se o děti z Bialystoku, které nebyly kvůli nemoci deportovány do Osvětimi a které Burger převezl do Malé pevnosti, kde byly zabity. Vostrel připustil, že pro tento transport poskytl přinejmenším řidiče a nákladní automobil.
