Dr. Rudolf Weinmann byl od června 1942 do května 1945 velitelem bezpečnostní policie a SD v Praze a byl mimo jiné zodpovědný za velitelství Gestapa v Praze a věznici Gestapa v Malé pevnosti Terezín. Údajně byl v posledních dnech války zastřelen v Praze. Proto byl na počátku 50. let 20. století prohlášen za mrtvého. V sedmdesátých letech byl údajně viděn ve Španělsku.
Ke konci Třetí říše byl Weinmann SS-Standartenführerem a nositelem Rytířského kříže. Narodil se v roce 1909 ve Frommhausenu u Tübingenu, vystudoval medicínu v Tübingenu a promoval s „velmi dobrým“ prospěchem. Podle sdělení Hlavního říšského bezpečnostního úřadu z 3. října 1944 se v roce 1942 jako velitel Einsatzgruppe C vyznamenal natolik, že mu byla udělena „Medaile Zimní bitva 1941/1942“. Dnes víme, kde a proti komu Weinmann tuto zimní bitvu vedl: proti Židům, proti partyzánům, proti civilnímu obyvatelstvu, proti slovanským podlidem a vždy za frontovou linií. Weinmann, otec tří dětí, se tak nabízel na místo BDS v Praze, čímž se stal šéfem všech vrahů na Ústředně pro židovské vystěhovalectví a v Terezíně. Několikrát byl v terezínském ghettu, jednou dokonce s delegací Mezinárodního červeného kříže.
