Řada vězňů z Terezína byla deportována do Osvětimi-Březinky a držena tam v sektoru E, bývalém cikánském táboře, jehož posledních 2 897 obyvatel bylo zplynováno v noci z 2. na 3. srpna 1944. Mezi deportovanými z terezínského ghetta byl i Miloš Pick, narozený v roce 1926, židovský účastník komunistického odboje, který působil mimo jiné v Terezíně a Osvětimi-Březince a později o této odbojové činnosti referoval.
Tento „cikánský tábor“ byl založen v roce 1943 a oficiálně jím prošlo 20 923 osob. Vězni byli označeni černými trojúhelníky jako tzv. asociálové. V březnu a květnu 1943 proběhlo první masové zplynování Romů a Sintů, při němž bylo zavražděno přes 2 700 lidí. Koncem roku 1943 již většina Sintů a Romů, kteří byli deportováni do Osvětimi, zemřela hladem, nemocemi a na následky mučení. Před posledním zplynováním bylo asi 3 000 lidí vybráno jako „způsobilí k práci“ a deportováno do jiných koncentračních táborů v Říši k „vyhlazení prací“.
