Východ z I. dvora vede obloukem brány, za nímž se nachází most přes vodní příkop.
Prostor směřující nalevo od klenby, tzv. zdymadlo, sloužil k uskladnění zemědělské techniky a později jako úložiště uren zemřelých v Malé pevnosti. Samotný most přes příkop byl dějištěm mnoha tragédií. Přeživší vězni (stejně jako plukovník Svoboda) uvádějí, že vězni byli z mostu sházeni do bažiny a zabiti.
Podmínky v Malé pevnosti nebyly pro útěk příznivé. Přesto došlo k několika desítkám pokusů o útěk. Na levé straně mostu přes vodní příkop se ve zdi pevnosti nacházela štěrbina, která byla zazděna jen do poloviny výšky a kterou 6. prosince 1944 využili vězni Miloš Elsner, Josef Mattas a František Maršík k útěku. Dalšímu vězni, Zdeňku Vlastovi, se podařilo z pracovního komanda Elbschloss uprchnout a skrývat se až do konce války.
V noci z 10. na 11. července 1944 uprchli vězni Adolf Szinay-Szabo a Ladislav Malý. Adolf Szinay byl brzy poté dopaden a v září 1944 dozorci v Malé pevnosti ubit k smrti. Ladislav Malý byl v Malé pevnosti 20. prosince 1944 popraven. Tragické následky měl také hromadný útěk z cely č. 38 IV. dvora. Erwin Schmidt byl postřelen a později jako varování na IV. dvoře popraven. Ladislav Šimek a Rudolf Vondrášek byli o několik dní později zatčeni gestapem, odvezeni do Terezína a na malém dvorku vedle samotek brutálně ubiti k smrti dozorci.
