Ota Kohn patřil k nemnoha vězňům, kterým se podařilo z terezínského ghetta uprchnout a skrývat se až do konce války. Narodil se v roce 1903 v Holešově a prožil zde celý svůj život. V roce 1941 byl zatčen Gestapem, protože nelegálně řídil auto, což bylo Židům v té době zakázáno. Někdo z Holešova ho udal. Po opakovaných výsleších byl v roce 1943 deportován do Terezína. Zde brzy naplánoval útěk se třemi spoluvězni.
Utekli 21. června 1943, asi o půlnoci, z Podmokelských kasáren, tiše přelezli plot a dostali se tak do příkopu. Stráže ghetta a četnictvo si jich nevšimly. Pěšky došli do Litoměřic, kde si za protektorátní peníze koupili jízdenku do Prahy, kam dojeli rychlíkem. Tam se jejich cesty rozdělily. Ostatní tři byli brzy znovu dopadeni a, jak se Kohn po válce dozvěděl, za pokus o útěk popraveni. Ota Kohn se však vydal na cestu do Holešova, živil se kořeny a bobulemi, přes den se schovával a občas našel úkryt u rolníků. V Holešově se pak mohl spojit s přáteli, kteří ho od té doby ukrývali. Většinou zůstal na jednom místě jen jednu nebo dvě noci, pak pokračoval v cestě a dostával jídlo a teplé oblečení. Tak se dožil osvobození.
