Käthe Starke pocházela z židovské rodiny v Hamburku. Během studií se setkala s počátky nacionálněsocialistického hnutí v Mnichově. Když se vrátila do Hamburku, byla svědkem toho, jak byl po nástupu nacistů k moci stále více omezován život židovských občanů. Nakonec pracovala na židovské obci, s jejímiž zaměstnanci byla 23. června 1943 deportována do Terezína. Käthe Starke zůstala v Terezíně až do osvobození, nejprve pracovala v úklidové četě a později v ústřední knihovně, kde spolupracovala s profesorem Utitzem. Dne 28. července 1945 se vydala na cestu domů do Hamburku.
Podařilo se jí zachránit dokumenty o činnosti ústřední knihovny, kresby a obrazy terezínských umělců ukryté v knihovně a „svazek“ prominentů ze seznamu A, který sestavila Rada starších. Obrazy a kresby byly v roce 2002 vystaveny v Altonaer Museum v Hamburku a v roce 2006 v Putenhofu v Belitz/Wendlandu.
V roce 1975 vydala Käthe Starke knihu o svých zážitcích z Terezína pod názvem: „Vůdce daroval Židům město“. Její vyprávění působí velmi realisticky, pamatuje si detaily, dokáže vystihnout atmosféru, popsat každodenní život v ghettu, obavy, naděje a mnoho náhod, které tehdy rozhodovaly o osudu.
