Litoměřice leží v nejkrásnější a nejúrodnější části Čech, nedaleko místa, kde se Ohře vlévá do Labe. Lidské osídlení zde bylo již v době bronzové a železné. Již v roce 1057 nechal vévoda Spitihněv II. postavit malý kamenný kostel zasvěcený svatému Štěpánovi. Kolem kostela a hradu se pak vytvořila komunita. Litoměřice se staly výspou magdeburského městského práva v roce 1227. Slavnou se stala latinská škola z 15. století, kterou od roku 1630 vedli jezuité. Litoměřičtí se se svým starostou Pavlem Stránským připojili k českému povstání v roce 1618. Mnozí občané po porážce z náboženských důvodů emigrovali, jiní se opět stali katolíky. Město je od roku 1655 biskupským sídlem. Biskupská katedrála pochází z doby kostela svatého Štěpána a byla postavena v letech 1663 až 1670 jako mohutný barokní kostel. Obsahuje cenné obrazy od Cranacha a Škréty. I další kostely ve městě jsou architektonicky zajímavé: Městský kostel Všech svatých, nádherný jezuitský kostel s přilehlou kolejí, dominikánský klášter s kostelem svatého Jakuba a kostel svatého Václava. V gotické radnici s podloubím (dnes muzeum) a Rolandovým sloupem sídlil lidový soud. Kelchhaus, postavený v roce 1584, byl původně solnicí a věž ve tvaru poháru připomíná husity. Morový sloup na náměstí Ringplatz pochází z roku 1539. Na mnoha domech jsou stále patrné renesanční a barokní prvky.
Litoměřice byly významným průmyslovým, obchodním, přístavním a školním městem. Byla zde dvě gymnázia, střední škola, pedagogická škola, vinařská a ovocnářská škola a teologická škola, která byla dlouho jediná v Čechách. Velká část výdělečné činnosti byla zaměřena na zpracování ovoce a zeleniny. Díky poloze města se zde křížily silniční, železniční a lodní trasy. V Litoměřicích se narodily a žily slavné osobnosti: Grafik Alfred Kubin, politik a starosta Alois Funke, slavista Josef Jungmann, pán z Elbstadtu, český básník Karel Hynek.
V roce 1930 mělo město 18 498 obyvatel, z toho 10 878 Němců, 6 485 Čechů, 522 Maďarů, 143 Židů, 38 Rusů a 410 dalších národností.
Po vpádu německého wehrmachtu na podzim 1938 byly Litoměřice začleněny do tzv. Sudetské oblasti. Hranice mezi Sudety a zbytkovým Československem probíhala mezi Litoměřicemi a Terezínem.
Litoměřice mají nyní přes 20 000 obyvatel a jsou považovány za centrum regionu. Sídlí zde úřady okresní správy a zasedá zde biskup. Nyní zrekonstruované náměstí je jedním z nejkrásnějších v Čechách. Ve všední dny se to tu v pracovní době hemží lidmi a je téměř nemožné najít místo k zaparkování; po 18. hodině je náměstí obvykle opuštěné. Mnoho malých obchodů na náměstí a v uličkách, dva nebo tři supermarkety, nemocnice, malé a střední průmyslové podniky, pivovar, restaurace, hotely - nejlepší je asi Salva Guarda na náměstí. Krematorium bývalého koncentračního tábora „Důl Richard“ na okraji města. Pod Radobýlem, který byl v té době využíván jako továrna koncentračního tábora, se nyní nachází úložiště radioaktivního odpadu, což je skutečnost, o níž většina obyvatel města informována není. Dolní část města byla zaplavena při povodních v roce 2002.
