Literatura/Média

Zde najdeš literaturu o ghettu Terezín, která je nám známa. Pokud zde něco chybí, můžeš nám dát vědět.

Nalezeno:

Adler, Hans Günther

Židovská samospráva v Terezíně

Die Jüdische Selbstverwaltung in Theresienstadt (Původní název)

MERKUR, Deutsche Zeitschrift für europäisches Denken. Nr. 91, Heft 9, Seite 828, 1955
popisek
Tento Adlerův příspěvek vyšel v časopise Merkur předtím, než v roce 1955 vyšla v německém překladu v nakladatelství Mohr Verlag Tübingen jeho kniha Terezín 1941–1945. Tvář nuceného společenství. Předmluvu napsal Leo Baeck.

Adler, Hans Günther

Zamlčená pravda

Die verheimlichte Wahrheit (Původní název)

J.C.B. Mohr (Paul Siebeck)-Verlag Tübingen, 1958
popisek
Na 241 dokumentech a fotografiích – vždy stručně okomentovaných a vysvětlených s vědeckou pečlivostí – je jedinečný fenomén Terezína zkoumán s kritickou sondou až do posledního historicky a sociologicky poučného detailu. Zřetelně se při tom ukazuje, jakou roli přisuzovali národně socialističtí pohlaváři táboru určenému pro Židy, aby oklamali veřejnost doma i v zahraničí o skutečných cílech takzvaného konečného řešení židovské otázky, tedy systematického vyhlazování židovského národa. Střízlivý jazyk úředních dokumentů, tragická absurdita příkazů, stanovisek a zpráv židovské samosprávy a svědectví trpících obětí, které jsou v této knize popsány na základě četných a ve své době nových pramenů, rozšiřují naše znalosti o nuceném terezínském společenství i o tragédii židovského národa za druhé světové války o nové rysy. O historii a společnosti tohoto tábora autor referoval již ve své knize Terezín 1941–1945. Tvář nuceného společenství. Svazek dokumentů je novým, dobře uceleným dílem, které lze považovat za samostatné. Vychází samozřejmě z autorovy předchozí knihy. Oba svazky tak tvoří celek, který čtenáři umožňuje pochopit povahu a rozsah řešené problematiky. Svazek dokumentů se zabývá zejména přípravami tábora, technikou masových deportací a jejich materiálním zneužitím (při němž gestapo podvádělo finanční úřady), strukturou tábora a jeho nejdůležitějších institucí a konečně dlouholetým bojem za utajení a odhalení pravdy o Terezíně, jehož reprezentanty byly mimo jiné Hlavní úřad říšské bezpečnosti a Mezinárodní červený kříž, zatímco samotní vězni museli sloužit jako vynalézavý kompars pro úspěch velkorysého zastíracího manévru.

Adler, Hans Günther

Terezín 1941–1945. Tvář nuceného společenství

Theresienstadt 1941–1945 - Das Anlitz einer Zwangsgemeinschaft (Původní název)

Mohr Verlag Tübingen, 1960
popisek
V případě tohoto díla, napsaného H. G. Adlerem jen několik let po osvobození, se dodnes jedná o nejobsáhlejší popis fungování terezínského ghetta a jeho okolí. Obsah (bez značení stránek). I. Část 1. kapitola: Židé v protektorátě. 2. kapitola: Terezín / Předchozí historie a založení tábora. 3. kapitola: Deportace do Terezína a z Terezína 4. kapitola: Uzavřený tábor listopad 1941/červenec 1942. 5. kapitola: Ghetto červenec 1942/léto 1943. 6. kapitola: Židovské sídelní území léto 1943/září 1944. 7. kapitola: Rozpad a likvidace tábora září 1944/květen 1945. II. část Sociologie. 8. kapitola: Správa. 9. kapitola: Transport. 10. kapitola: Obyvatelé. 11. kapitola: Ubytování. 12. kapitola: Strava. 13. kapitola: Práce. 14. kapitola: Hospodářství. 15. kapitola: Právní vztahy. 16. kapitola: Zdravotní poměry. 17. kapitola: Péče. 18. kapitola: Styk s okolím. 19. kapitola: Kulturní život. III. část Psychologie. 20. kapitola: Duchovní tvář nuceného společenství. Závěrečná úvaha. Přehledy a vysvětlivky v příloze

Adler, Jeremy

H. G. Adler

H.G.Adler (Původní název)

Bleicher Verlag GmbH, Gerlingen, 1998
popisek
Spisovatelská činnost H. G. Adlera, známého jako autora základního díla Terezín 1941–1945, zahrnovala i další literární díla. Výběr textů v této knize je pozvánkou k objevování významného pražského exilového básníka v celé rozmanitosti jeho tvorby. V této sbírce textů se H. G. Adler vyjadřuje v roli básníka, myslitele a otce rodiny, který stejně otevřeně vypráví o svém soukromém životě jako o svém intelektuálním vývoji v kruhu pražských německy píšících autorů. Kromě velmi osobně laděných rozhovorů obsahuje kniha také eseje o výzkumu holocaustu, potištěný list papíru s obrázky z Terezína a další básně z pozůstalosti.

Aleff, Eberhard

Třetí říše

Das Dritte Reich (Původní název)

Edition Zeitgeschehen, Fackelträger-Verlag Hannover, 1970

Apfeld, Dorothee Wiegand, Bernd

Nakresli, co vidíš

Zeichne, was Du siehst (Původní název)

Apfeld, Dorothee. Wiegand, Bernd, 1998
popisek
Doprovodná brožura k výstavě kreseb Helgy Weissové s ukázkami pro začlenění do výuky. Vydavatel: Niedersächsischer Verein zur Förderung von Theresienstadt e.V. (Dolnosaský spolek pro podporu města Terezín z. s.)

Beneš, František und Tošnerová, Patricia

Pošta v Terezíně 1941–1945“

Die Post in Theresienstadt 1941 – 1945” (Původní název)

Profil Dum Filatelie, 1996
popisek
Knihu vydal PROFIL - Dům filatelie v roce 1996 v Praze ve formátu DINA 4. 344 stran, lesklý papír, bohatě ilustrováno. Texty v češtině, angličtině a němčině. Kniha začíná popisem židovské politiky národních socialistů v Protektorátu Čechy a Morava, množstvím zákonů a nařízení, které stále více omezovaly život židovského obyvatelstva. Poté se věnuje plánům, které vedly SS k založení ghetta, a nakonec poukazuje na strukturu ghetta a popisuje dopisní a poštovní styk.

Benoist-Mechin, Jacques

Na pokraji války 1938 Sudetská krize

Am Rande des Krieges 1938 Die Sudetenkrise (Původní název)

Gerhard Stalling-Verlag Oldenburg und Hamburg, 1967
popisek
Na 382 stranách této knihy se autor zabývá vznikem Československa a národnostní politikou první Československé republiky. Popisuje vývoj v Německu, převzetí moci národními socialisty v roce 1933 a jejich zahraniční a mocenskou politiku, zbrojení, znehodnocení Versailleské smlouvy, plány národních socialistů na dobývání území a sudetskou krizi. Benoist-Mechin se podrobně zabývá situací v ČSR na konci 30. let, popisuje politiku pražské vlády, politiku appeasementu Anglie a podrobně popisuje jednání v Mnichově, která následně vedla k obsazení Sudet německým wehrmachtem.

Berger, Natalie

Kde se setkávají kultury Historie československých Židů

Wo sich Kulturen begegnen Die Geschichte der tschechoslowakischen Juden (Původní název)

Verlag Mladá Fronta Prag, 1992
popisek
Dějiny Židů v Čechách, na Moravě a na Slovensku od počátků až po poválečné období s mnoha obrázky a ilustracemi.

Berthold Bretholz

Dějiny Čech a Moravy. Čtvrtý svazek Devatenácté století 1793–1914.

Geschichte Böhmen und Mährens. Vierter Band Das neunzehnte Jahrhundert 1793 – 1914. (Původní název)

Verlag Paul Sollors Nachf., Reichenberg., 1925
popisek
Obsah. Oddíl 1 Čechy a Morava v napoleonské éře 1792–1816. Oddíl 2 Hospodářství, intelektuální život a politika za císaře Františka I. a Ferdinanda I. 1816–1848. Oddíl 3 Revoluce a reakce 1848–1859. Oddíl 4 Ústavní a národnostní boje 1859–1914. Publikace Německé společnosti pro vědu a umění v Brně.

Blumenthal-Weiss, Ilse

Památník – Básně z koncentračního tábora

Mahnmal – Gedichte aus dem KZ (Původní název)

Mainzer Reihe des Christian Wegener-Verlages Hamburg, 48 Seiten, 1957
popisek
Básně židovské básnířky Ilse Blumenthalové-Weissové, která se v Německu prosadila před nástupem národně socialistického režimu různými publikacemi a po válce vydala další básnickou sbírku, jsou spíše nářkem a obžalobou. Autorka, která zažila všechny hrůzy pronásledování, se na konci rozhlasového projevu vyznala: Neztratila jsem víru v lidstvo. Miluji jej. A hluboce miluji svůj tragédií zasažený lid. Tento duchovní postoj je pronikavě vyjádřen v básních z koncentračního tábora.

Bollgöhn, Sibylle

Židovské rodiny v Lüneburgu. Vzpomínky

Jüdische Familien in Lüneburg. Erinnerungen (Původní název)

Geschichtswerkstatt Lüneburg e.V., 1995

Bondy, Ruth

Více štěstí než rozumu

Mehr Glück als Verstand (Původní název)

Bleicher Verlag, Gerlingen, 1999
popisek
Ruth Bondyová, narozená v Praze v roce 1923, žije od roku 1948 v Izraeli jako novinářka a spisovatelka. Ve svých vzpomínkách vypráví také o rok a půl trvající době, kterou strávila v terezínském ghettu. Když byla v roce 1943 deportována z Terezína do Osvětimi, byla nasazena k nucené práci v elektrárně HH-Tiefstaak. Po návratu domů do Prahy začala sbírat svědectví a dokumenty o Terezíně. Byla jednou ze zakládajících členek památníku Beit Terezín v Givat Chajim v Izraeli. Kniha je autobiografická.

Bor, Josef

Terezínské rekviem

Theresienstädter Requiem (Původní název)

Buchverlag Der Morgen, Berlin, 1964
popisek
Nejkrásnější vydání novely Josefa Bora, v níž líčí, jak dirigent Rafael Schächter nacvičuje a uvádí Verdiho Requiem s vězni z terezínského ghetta.

Bor, Josef

Terezínské rekviem

Theresienstädter Requiem (Původní název)

Buchverlag Der Morgen, Berlin, 1971
popisek
V této mistrovské novele, která vyšla téměř ve všech evropských zemích, v Japonsku a USA, popisuje český spisovatel Josef Bor tragédii židovských umělců v Terezíně. Dirigent Raphael Schächter zkouší Verdiho Requiem v atmosféře pekla s velkým rizikem a obětí. Závěrečným chórem Libera me chce vyslovit vášnivý požadavek: Nám svobodu... Byl jsem Schächterův dobrý přítel, uvádí Josef Bor. Jako jeden z mála přeživších a očitých svědků jeho zkoušek a dojemného uvedení v Terezíně jsem cítil povinnost o tom podat zprávu a napsat Terezínské rekviem. Viz také: Josef Bor, Terezínské rekviem, Sigbert Mohn-Verlag, Gütersloh, 1966

Brenner-Wonschick, Hannelore

Dívky z místnosti číslo 28

Die Mädchen von Zimmer 28 (Původní název)

Droemer-Verlag, München, 384 Seiten, 2004
popisek
Dívky, které žily společně v dívčím domově L 410 v Terezíně v letech 1942 až 1944, byly dvanáctileté až čtrnáctileté. Třicet metrů čtverečních pro třicet dívek, to byla místnost číslo 28. Byli to vězni ghetta, jedni ze 75 666 Židů z Protektorátu Čechy a Morava, kteří po vstupu německých vojsk do jejich vlasti ztratili domov, majetek a nakonec i právo na existenci a byli deportováni do terezínského ghetta. Právě zde, v místnosti číslo 28, se jejich osudy setkaly. Spali na úzkých dvou a třípatrových dřevěných pryčnách, společně jedli své skromné příděly jídla a po zhasnutí světla si vyprávěli o svých nejtajnějších myšlenkách, starostech a obavách... Z přibližně šedesáti dívek, které žily v místnosti číslo 28 nějakou dobu před deportací do Osvětimi, jich přežilo patnáct a deset z nich se dodnes jednou ročně schází. Hannelore Brenner-Wonschick poprvé vypráví příběh dívek z místnosti 28.

Bundesministerium für Vertriebene

Odsun Němců z Československa

Die Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei (Původní název)

Weltbild Verlag Augsburg, 1994
popisek
Tato kniha popisuje útěk a vyhnání Němců z tzv. Sudet především z pohledu vyhnaneckých organizací. Na stranách 681 a 698 je zmíněna role Terezína jako internačního tábora pro Němce.

Bundesministerium für Vertriebene

Odsun Němců z Československa

Die Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei (Původní název)

Band I Weltbild Verlag GmbH Augsburg, 1994
popisek
Tento svazek popisuje útěk a vyhnání německého obyvatelstva z tzv. Sudet a Moravy především z pohledu vyhnaneckých organizací. Strany 63, 78 a 99 a následující pojednávají o Malé pevnosti Terezín, která byla krátce po osvobození využívána jako vězení pro válečné zločince a sběrné středisko pro Němce (viz heslo Internační tábor 1945–1947).

Bundeszentrale für politische Bildung

Němci a Češi

Deutsche und Tschechen (Původní název)

Bundeszentrale für politische Bildung Bonn, 56 Seiten, 1993
popisek
Obsah: Národnostní problém v Čechách a na Moravě do roku 1918+Sudetoněmecký problém v letech 1919/1920 až 1933. Roky od 1933 do 1937. 1938 – Rozhodující rok. Konference v Mnichově. Říšský protektorát Čechy a Morava. Druhý český exil. Transfer sudetských Němců 1945–1946. Lidová demokracie. Pražské jaro. Od obnovení diktatury k sametové revoluci. Od federalizace k rozdělení Československa. Sudetští Němci po roce 1945

Burger, Adolf

Ďáblova dílna Padělatelská dílna v koncentračním táboře Sachsenhausen

Des Teufels Werkstatt Die Geldfälscherwerkstatt im KZ Sachsenhausen (Původní název)

Verlag Hentrich, Hentrich, Teetz, 2005
popisek
V této knize čítající 280 stran vypráví Adolf Burger svůj životní příběh, dětství na Slovensku, zážitky z mládí v měnící se vlasti, diktaturu lidové strany pod vedením monsignora Tisa, teror Hlinkových gard, deportaci do Osvětimi, selekci, odloučení od rodiny, která byla zavražděna v plynových komorách tábora, a život v pekle, vždy na pokraji smrti v plynové komoře. Popisuje každodenní život vězňů v barácích, svévoli kápů a brutalitu příslušníku SS, boj o kousek chleba a šťastné náhody, které nakonec vedly k jeho záchraně. Spolu s dalšími specialisty byl deportován do Sachsenhausenu. Dostanou za úkol vyrobit anglické a americké padělané peníze. Po úspěšných pokusech je dílna evakuována. Další zastávkou je Mauthausen. Odtud cesta pokračuje do menších táborů. Vše končí v koncentračním táboře Ebensee, kde jsou nakonec osvobozeni americkými vojáky. Peníze, které SS potopilo, jsou později nalezeny v jezeře Toplitzsee.

Chládková, Ludmila

Ghetto Terezín. Památník Terezín

Ghetto Theresienstadt. Gedenkstätte Theresienstadt (Původní název)

Verlag Naše vojsko, Praha, 1991
popisek
Průvodce bývalým terezínským ghettem s orientační plánem.

Chládková, Ludmila

Ghetto Terezín

Ghetto Theresienstadt (Původní název)

Památník Terezín, 2005
popisek
Ilustrovaná brožura o terezínském ghettu: Dějiny vzniku, životní podmínky vězňů, transporty, chronologie, kulturní život, pracovní nasazení, strava, nemoci, úmrtí.

Chládková, Ludmila

Děti z Terezína

Děti z Terezína (Původní název)

Památník Terezín, 1989
popisek
Děti z Terezína“. Brožura vydaná Památníkem Terezín v roce 1989 s údaji o počtu a životních podmínkách dětí žijících v terezínském ghettu, z nichž většina byla deportována na východ a tam zavražděna. Chládková referuje o dětském domově L 417 (dnešní muzeum ghetta), o práci Valtra Eisingera, redaktora časopisu Vedem, Petru Ginzovi, o časopisech Noviny, RimRimRim, Bonanca a Hlas půdy, o Norbertu Frýdovi, dětské opeře Brundibár a díle Friedl Dicker-Brandeisové. Druhá část obsahuje dětské kresby. Brožura v českém jazyce.

Ciganek, Ivan

Lidice

Lidice (Původní název)

Presseagentur Orbis, Prag, 1982
popisek
Kniha, kterou v roce 1982 vydala státní tisková agentura Orbis, popisuje, jak došlo k Mnichovské dohodě a rozbití první Československé republiky a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Atentát na Heydricha je zmíněn jen krátce, poté je popsáno pátrání po atentátnících a vlna teroru, která zasáhla zemi. Líčí, jak se přišlo na obec Lidice, jak bylo rozhodnuto o její likvidaci a jak byla provedena. Druhá část knihy, ilustrovaná dřevoryty, se zabývá osudem lidických dětí a žen a popisuje reakci mezinárodního společenství. Nakonec uvádí informace o osvobození a obnově obce.

Cornej, Peter

Vše podstatné z českých dějin

Alles Wesentliche aus der Geschichte Böhmens (Původní název)

Praha-Verlag, Prag, 1992
popisek
Stručný ilustrovaný přehled dějin Čech od pravěku po současnost.

Debold-Kritter, Astrid

Fliessbach, Gabriele. Theresienstadt-Terezín – zpřítomnění dějin města

Fliessbach, Gabriele. Theresienstadt-Terezín - Vergegenwärtigung von Stadtgeschichte (Původní název)

Schinkelzentrum und Kartographie-Verband, Fak. VII TUB, 2004
popisek
Autoři zde představují výsledky sedmiletého výzkumu a výuky na Institutu pro městské a regionální plánování Technické univerzity v Berlíně. Katalog je doprovodným dokumentem k výstavě, která byla mezitím k vidění v Berlíně, Praze a Terezíně. Zobrazuje reprodukce stavebních plánů tohoto plánovaného města z 18. století v originální velikosti. Terezín je po celém světě spojován s ghettem holocaustu. Málokdo si uvědomuje, že se jedná o ideální pevnostní město z doby osvícenství, o působivě krásný městský komplex zasazený do české krajiny, který se zachoval ve své historické podstatě.

Diekmann, Miep Hilarova, Dagmar

Nemám žádné jméno

Ich habe keinen Namen (Původní název)

Verlag Neues Leben, Berlin, 1982
popisek
Tato kniha, kterou společně vydaly paní Hilarová a paní Diekmannová, vypráví příběh Dagmar Hilarové a jejího pobytu v Terezíně. Mnoho jejích básní bylo vydáno.

Droemersche Verlagsanstalt

Kronika holocaustu

Die Holocaust-Chronik (Původní název)

Droemersche Verlagsanstalt, München, 2002
popisek
Obsah:. Kořeny holocaustu. Počátek nacistické nadvlády. Triumf vůle. Kroky ke zničení. Olympijské hry nacistů. Klid před bouří. Konec iluzí. Válka proti Židům. Mašinerie nenávisti. Hromadná vražda. Konečné řešení. Smrt a odpor. Kroky zoufalství. Osvobození a nový začátek. Snaha o spravedlnost. Důsledky

Durlacher, Gerhard L.

Utonutí – dětství ve Třetí říši

Ertrinken – Eine Kindheit im Dritten Reich (Původní název)

Europäische Verlagsanstalt, Hamburg, 1993

Durlacher, Gerhard L.

Pruhy na obloze, o začátku a konci jedné cesty, nakladatelství Europäische Verlagsanstalt

Streifen am Himmel, vom Anfang und Ende einer Reise, Europäische Verlagsanstalt (Původní název)

Europäische Verlagsanstalt, Hamburg, 1994

Durlacher, Gerhard L.

Hledání. Zpráva o smrti a přežití

Die Suche. Bericht über den Tod und das Überleben (Původní název)

Europäische Verlagsanstalt, Hamburg, 1995
popisek
G. L. Durlacher, narozený v roce 1929, se s rodinou v roce 1937 přestěhoval z Baden-Badenu do Nizozemska. Po německé invazi byli zatčeni a v roce 1942 deportováni do Terezína a v roce 1944 do Osvětimi. Gerhard L. Durlacher byl jedním z mála, kteří transport, s nímž byl deportován, přežili. Po osvobození se vrátil do Nizozemska a studoval medicínu a sociální vědy. V roce 1983 přednášel sociologii na Amsterdamské univerzitě. Jako vědec se zaměřil na formy přežití v koncentračních táborech. V knize Ertrinken (Utonutí) podává z pohledu dítěte zprávu o tom, jaké to bylo, když se svět začal tříštit a stále více představoval ohrožení, až Baden-Baden a Německo opustil. Na začátku osmdesátých let navštívil svou starou vlast. Když jsem lidem z mé vlasti odpověděl na otázku, jak se nám mezitím vedlo, nastalo rozpačité ticho. Nic jsme nevěděli, celou dobu nás měli za blázny. Nespočet Němců se nechalo svést k barbarství. Nespočet Němců, lhostejných nebo ochromených strachem, nás sledovalo, jak se topíme před jejich očima. Jen několik statečných jedinců zachránilo několik tonoucích (pruhy na obloze). Téměř nikdo z nás nedokázal pochopit zázrak osvobození. Když jsme se vrátili do svých domovských zemí, málokdy jsme byli přivítáni s otevřenou náručí. S podlomeným zdravím jsme se ponořili do naší práce a stále znovu si kladli otázku: proč jsme přežili my a ne oni?

Düsing, Michael

Byli jsme předurčeni zemřít. Židovské nuceně nasazené vzpomínají.

Wir waren zum Tode bestimmt. Jüdische Zwangsarbeiterinnen erinnern sich. (Původní název)

Forum Verlag, Leipzig, 2002
popisek
V této knize čítající 190 stran popisují Hans Brenner a Michael Düsing historii pobočných táborů koncentračního tábora Flossenbürg ve Freibergu a Oederanu. Po podrobných zprávách o pobočných táborech nechají promluvit nuceně nasazené, židovské vězeňkyně, jako je Helga Weissová, Hana Reinerová, Eva Stichová, Lisa Miková a další.

Dwork, Deborah

Děti se žlutou hvězdou – Evropa 1933–1945

Kinder mit dem gelben Stern - Europa 1933 – 1945 (Původní název)

C. H. Beck Verlag, München, 1994
popisek
Dwork je profesorkou v Child Study Centre na Yaleově univerzitě. Zkoumá situaci dětí a mladistvých v táborech, zejména v tranzitních táborech, jako byl Terezín. 80 procent těchto dětí a mladistvých bylo zavražděno. Během své práce vedla rozhovory s přeživšími a vynesla na světlo množství dosud neznámých dokumentů, fotografií, deníků atd. První část se zaměřuje na děti, které musely žít v úkrytu, a na jejich pomocníky a zachránce. Ve druhé části popisuje situaci dětí v tranzitních táborech ve Francii, Nizozemsku, Lodži a Terezíně. Třetí část popisuje situaci ve vyhlazovacích táborech. Nakonec se v kapitole s názvem Válka začala v roce 1945 zabývá návratem dětí do většinou nepřátelsky smýšlejícího prostředí. V každém židovském dítěti, které přežilo válku, zůstala minulost nedotčena a nepřekonána. Stala se nevyřčeným a neintegrovaným osobním příběhem, neotevřeným svazkem duše.

Elias, Ruth

Naděje mě držela při životě

Die Hoffnung erhielt mich am Leben (Původní název)

Serie Piper 1286, Piper-Verlag GmbH, München, 1990
popisek
Po desetiletích mlčení vypráví Ruth Eliasová v této knize, kterou sepsala pro svá vnoučata, příběh o svém přežití v Terezíně a Osvětimi. Jako Židovka byla po německém vpádu do své vlasti na Moravě pronásledována a v roce 1943 deportována nejprve do Terezína a poté do Osvětimi, kde šlo o holé přežití. Viděla, jak tisíce jejích spoluvězňů hladoví, jsou mučeni k smrti a zplynováni. Porodila zde dítě, které zabila, když na něm chtěl lékař koncentračního tábora doktor Mengele provádět pokusy. Ruth Eliasová přežila a v roce 1945 byla osvobozena v pracovním táboře u města Taucha u Lipska. Nejprve se vrátila do Československa a v roce 1949 emigrovala do Izraele, kde se usídlila v Šaronské planině.

Erben, Eva

Zapomněli na mě – vzpomínky mladé dívky

Mich hat man vergessen - Erinnerungen eines jungen Mädchens (Původní název)

Beltz Gelberg Verlag, Weinheim und Basel, Gulliver Taschenbuch 747, 1996
popisek
Eva Erbenová, která vyrůstala v Praze jako dítě židovských rodičů, v této knize popisuje svůj život, šťastné dětství v Praze, deportaci rodiny do Terezína v roce 1941 a transport do Osvětimi. Přežila koncentrační tábory i pochod smrti. Ujali se jí čeští farmáři a s láskou o ni pečovali. Později se vrátila do Prahy a v roce 1949 emigrovala do Izraele. Vypráví o životě v Terezíně, o smrti své matky a o tom, jak se jí podařilo uniknout esesákům. Hrůzu lze často vyčíst jen mezi řádky. Působivě je popsána i doba po válce. Návrat do zdánlivě normálního každodenního života je obtížný a často téměř nepředstavitelný.

Fantlová, Zdenka

Síla spočívá v klidu

In der Ruhe liegt die Kraft (Původní název)

Weidle Verlag, Bonn, 1999
popisek
Zdeňka Fantlová přežila holocaust jen o vlásek. Po osvobození tábora Bergen-Belsen jí dne 15. dubna 1945 zachránil život britský voják. Narodila se jako Židovka v Čechách v roce 1922 a v roce 1942 byla deportována do Terezína. Do Osvětimi-Březinky přijela v říjnu 1944 a byla přijata do tábora jako práce schopná. Po krátké době byla deportována do Kurzbachu na pracovní nasazení. V lednu 1945 se musela zúčastnit jednoho z pochodů smrti do Gross-Rosenu. Odtud pokračoval pochod do Mauthausenu a nakonec do Bergen-Belsenu. Padesát let po těchto událostech sepsala Zdeňka Fantlová svůj příběh a vydala ho v České republice. Vypráví o svém střeženém mládí a následném zlomu. Popisuje, jak se jí podařilo přežít díky tomu, že odmítala věřit tomu, co se kolem ní děje. Podrobně se věnuje českému divadlu v Terezíně a umělcům jako Hans Krása, Viktor Ullmann, Pavel Haas, Gideon Klein, Karel Ančerl a František Klein. A vypráví o natáčení propagandistického filmu.

Feder, Richard

Židovská tragédie – Poslední dějství Terezín 1941–1945 – Zpráva jednoho rabína

Jüdische Tragödie – Letzter Akt Theresienstadt 1941 – 1945 – Bericht eines Rabbiners (Původní název)

Herausgegeben von Michael Philipp, Verlag für Berlin Brandenburg, Potsdam, 2004
popisek
Bezprostředně po osvobození v květnu 1945 začal český rabín Richard Feder sepisovat svou zprávu o terezínském ghettu. Byl v něm vězněn téměř přesně tři roky a s ním celá jeho rodina a komunita z malého českého města Kolín. Přežilo jich jen několik z nich. Feder naléhavě připomíná památku zavražděných. Snaží se podat objektivní obraz terezínského ghetta, stále čerstvé vzpomínky však znovu a znovu vedou k emocionálním výbuchům. Zároveň je pro něj důležité, aby svým popisem navrátil obětem důstojnost. V češtině byla Federova zpráva poprvé publikována v roce 1947.

Feuß, Axel

Terezínská sbírka Muzeum Altonaer Museum v Hamburku

Das Theresienstadt-Konvolut Altonaer Museum in Hamburg (Původní název)

Dölling und Galitz Verlag , Hamburg/München, 2002
popisek
Terezínská sbírka obsahuje album sestavené židovskou samosprávou ghetta na počátku roku 1944 čítající 92 životopisů a fotografií internovaných židovských prominentních osobností, zprávu o činnosti a hospodaření ústřední knihovny ghetta 1942/43 a 64 akvarelů a kreseb profesionálních i amatérských umělců vytvořených v terezínském ghettu. Vzácnou sbírku zachránila Käthe Starke, divadelní vědkyně narozená v Altoně, která byla v roce 1943 deportována z Hamburku do Terezína a po osvobození si dokumenty přivezla s sebou. Prominentní domy zřízené německým velitelstvím v Terezíně, v nichž byli internováni mimo jiné známí židovští vědci a osobnosti veřejného života a kde jim byla udělena určitá privilegia, jsou veřejnosti málo známé. Terezínská sbírka tuto mezeru uzavírá.

Finkelgruen, Peter

Německý dům aneb příběh nepotrestané vraždy

Haus Deutschland oder die Geschichte eines ungesühnten Mordes (Původní název)

Rowohlt-Verlag, Berlin, 1992
popisek
Stručná zpráva v novinách z léta 1988 se pro novináře Petera Finkelgruena stane výchozím bodem dobrodružného pátrání po jeho vlastním původu. Přečetl si, že německý občan Anton Malloth, odsouzený v roce 1948 v Československu k trestu smrti za válečné zločiny, byl z Itálie odsunut do západního Německa. Když si tuto zprávu přečetl v přístavu Pireus, netušil ještě, že se jedná o dozorce z koncentračního tábora odsunutého z Itálie, který byl vrahem jeho dědečka. Zvědavost Petera Finkelgruena se však probudila a on se vydává po stopách, které po sobě zanechala vražda spáchaná v Malé pevnosti Terezín v prosinci 1942. Přitom se dostává stále hlouběji do propletenců německých dějin. Peter Finkelgruen se narodil v roce 1942 v Šanghaji, chodil do školy v Praze a Haifě a v roce 1959 se usadil v Německu. Vystudoval politologii a více než 40 let působí jako novinář.

Fischer, Erika

Aimee a Jaguar Bertelsmann. Milostný příběh

Aimee und Jaguar Bertelsmann. Eine Liebesgeschichte (Původní název)

Berlin, 1943
popisek
Berlín 1942. Lilly Wustová, 29 let, žena v domácnosti a matka čtyř synů, jejíž manžel je voják, žije život milionů německých žen. Jejím světem jsou domácí práce, výchova dětí a občasné milostné dobrodružství. Zdá se, že si není vědoma pronásledování Židů a politicky jinak smýšlejících. Tehdy se Lilly Wustová seznámí s 21letou Felice Schragenheimovou. Je to láska – téměř na první pohled. Na jaře 1943 se Felice nastěhuje k Lilly. Plánují budoucnost, píší si milostné dopisy a básně a uzavírají manželskou smlouvu, jako by se jich chaos kolem netýkal. Když se Jaguar své milence přizná, že je Židovka, a že žije v Berlíně jako příslušnice ilegálního hnutí, sblíží toto tajemství obě ženy ještě více. Dne 21. srpna 1944 se obě vracejí domů z výletu u jezera, kde na ně čeká gestapo. Felice uprchne, ale je prozrazena jedním z obyvatelů domu. Vydává se na cestu utrpení mnoha židovských Němců. Lilly je zoufalá a dokonce se ji pokusí následovat do terezínského ghetta. Poslední řádky od Felice obdrží Lilly z koncentračního tábora Großrosen na začátku roku 1945.

Flatow, Gaby

Informační brožura ke vzpomínkovému koncertu konanému dne 16. října 1994 v Kulturním domě v Terezíně

Infoheft zum Gedenkkonzert am 16, Oktober 1994 im Kulturhaus in Terezín (Původní název)

Nadace Hans Krása, 1994
popisek
Koncert se konal na památku transportu, kterým byli z Terezína do Osvětimi deportováni a zavražděni známí umělci jako Hanuš Krása, Viktor Ullmann a Pavel Haas.

Flügge, Manfred

Záchrana bez zachránce aneb: Vlak z Terezína

Rettung ohne Retter oder: Ein Zug aus Theresienstadt (Původní název)

dtv, München, 2004
popisek
Dne 5. února odjíždí z Terezína vlak do Švýcarska. Tomu předcházela dohoda mezi říšským vůdcem SS Heinrichem Himmlerem a švýcarským politikem Jean-Marie Musym. Další vlakové akce zastavil osobně Hitler. Manfred Flügge na základě vlastního výzkumu a svědectví vypráví předcházející a následující události spojené s tímto vlakem, které se prolínají s osudy jedné rodiny.

Fränkl, Jiří

Hořící obloha

Der brennende Himmel (Původní název)

Theresienstädter Initiative, Prag, 1995
popisek
V tomto svazku s předmluvou Jany Frenklové jsou publikovány příběhy, které Jiří Fränkl zažil během svého pobytu v Terezíně, Osvětimi a Schwarzheide.

Friedlander, Margot

Snaž se žít svůj život": Ukrývání se jako Židovka v Berlíně

Versuche, dein Leben zu machen": Als Jüdin versteckt in Berlin (Původní název)

Rowohlt Berlin, 2008
popisek
Leden 1943 – Židům, kteří ještě zůstali v Berlíně, hrozí denně deportace. Jednadvacetiletá Margot, která vykonává nucené práce ve zbrojní továrně, se rozhodne spolu s matkou a mladším bratrem Ralphem uprchnout z města na východ, na údajně bezpečné místo, kde našli útočiště její příbuzní. Rodina se dlouhá léta pokoušela emigrovat do zahraničí, mimo jiné i do Ameriky, ale bezúspěšně. Když Margot dorazí na smluvené místo setkání, stojí před zapečetěnými dveřmi bytu jakýsi muž. Od sousedky se dozvídá, že jejího bratra sebralo gestapo. Matka odešla ke známým. U nich už však matka není, zanechává Margot následující vzkaz: „Jdu s Ralphem, ať už to bude kamkoli. Snaž se žít svůj život.“ Mladá žena se rozhodne skrývat. Začíná patnáctiměsíční odysea Berlínem, kdy je v ohrožení života, v neustálém strachu, že ji zadrží gestapo. . . Margot Friedlanderová spolu s Malin Schwerdtfegerovou vypráví svůj pohnutý příběh. Je to působivý příběh mladé ženy, která ze dne na den přijde o rodinu a vezme život do vlastních rukou. [Zdroj: amazon.de]

Friesova, Jana Renée

Pevnost mého mládí“

Festung meiner Jugend” (Původní název)

Vitalis Verlag, Prag, 2005
popisek
Jana Renée Friesová (nar. 1929), dívka s chutí do života, musela prožít rozhodující roky svého mladého života v terezínském ghettu – roky ohrožení, strachu a ponížení. Vzpomínková kniha Friesové Pevnost mého mládí popisuje krutý všední den, vypráví o námaze a utrpení v ghettu, o ponižování a násilí. Kniha však vypráví také o skvělých koncertních vystoupeních, vydařených divadelních představeních a především o šťastných přátelstvích na život a na smrt. Uprostřed šílených poměrů zůstala Jana Renée a její kamarádky mladými, romantickými dívkami, které snily o velké lásce a šťastnější budoucnosti. Nezničitelná naděje a radost ze života dívek v terezínském koncentračním táboře – jejich zachycení je jedním z autorčiných velkých úspěchů a zároveň hlavní hodnotou těchto sepsaných vzpomínek, které jsou poprvé k dispozici v němčině.

Fritta, Bedřich

Pro Tommyho k jeho třetím narozeninám

Für Tommy zum dritten Geburtstag (Původní název)

Verlag Günter Neske Pfullingen, Dritte Auflage, 1986
popisek
Jedná se o obrázkovou knihu, namalovanou pro Tommyho k jeho třetím narozeninám. Zní to vesele a je to také veselá kniha, i když se od ostatních dětských knih liší: je to současně otřesné svědectví o naději na život uprostřed smrti a zkázy. Vznikla totiž v terezínském ghettu, kam byl 4. prosince 1941 deportován pražský grafik a redaktor Bedřich Fritta (Fritz Taussig) se svou ženou a malým synem. Kniha končí příslibem, že to bude první z mnoha knih, které chtěl otec pro svého syna namalovat. Zůstala však jedinou, protože krátce nato byl Fritta převezen do Osvětimi, kde krátce nato zemřel. Jeho žena věznění v Terezíně nepřežila. Tommy, tříletý vězeň F 172, zůstal naživu v péči přítele a spoluvězně svého otce, malíře Lea Haase, který ho po osvobození adoptoval. Kniha, která měla malému synkovi ukázat svět, jaký byl nebo mohl být za zdmi, pestrý svět plný květin a zvířat, stránky, na které otec zachycoval svého malého narozeninového oslavence při nejrůznějších činnostech, na které načrtával vize budoucnosti v dalekých zemích, vyjmenovával profesní touhy, které pro syna měl. Frittovi se podařilo tyto listy plné lásky a naděje, svázané ve dvou tlustých, pytlovinou potažených deskách před transportem do Osvětimi zazdít do zdi.

Fučik, Julius

Reportáž psaná na oprátce

Reportage unter dem Strang geschrieben (Původní název)

Verlag Volk und Welt, Berlin, 1973
popisek
Julius Fučík se narodil v Praze v roce 1903 a již jako student byl členem komunistické strany. Byl redaktorem Rudého práva a dalších novin a časopisů, včetně Tvorby, která se stala jedním z nejvýznamnějších kulturních a politických časopisů v republice. Publikoval reportáže a eseje. V dubnu 1942 byl Fučík zatčen gestapem. Jeho trýznitelé se nikdy nedozvěděli, že byl členem ilegální ústředního výboru KSČ. Roland Freisler ho odsoudil k trestu smrti. Popraven byl 8. září 1943 v Berlíně-Plötzensee. Nepřeslechnutelné je jeho varující slovo na rozloučenou: Lidé, měl jsem vás rád. Buďte ostražití! Reportáž psanou na oprátce vydala po skončení války Gusta Fučíková. Fučík ji napsal v květnu 1943 v cele pražské pankrácké věznice. Žili jsme pro radost, pro tuto radost jsme šli do boje a pro ni zemřeme, píše se v reportáži vedle mnoho dalšího, ve slovech, která jsou určena přátelům venku a vyzývají je, aby se nevzdávali v boji proti německým fašistům. Zápisky propašoval odvážný strážný z vězení. V červenci 1968 se na židovském hřbitově v Terezíně setkali farář Harald Poelchau a vdova po Fučíkovi Gusta Fučíková. Harald Poelchau, člen Kreisavského kroužku, se kromě mnoha dalších odsouzených k smrti staral také o Julia Fučíka před jeho popravou v Plötzensee. Několik hodin si povídali o posledních dnech Julia Fučíka a já měl možnost je poznat. Tuto schůzku domluvil Miroslav Pavek. V té době byl Poelchau vedoucím Úřadu pro průmyslovou a sociální práci evangelické církve v Berlíně-Braniborsku, v němž jsem působil 15 let. Po Juliu Fučíkovi je dodnes v Terezíně pojmenována ulice.

Gedenkstätte Theresienstadt (Hg.)

Muzeum ghetta Terezín

Das Ghettomuseum Theresienstadt (Původní název)

Gedenkstätte Theresienstadt Prag, 1991
popisek
Brožura Památníku Terezín, bohatě ilustrovaná fotografiemi, nabízí dobrý přehled o dočasné expozici v Muzeu ghetta v letech 1991 až 2001. V roce 2001 byla zřízena stálá expozice o terezínském ghettu. Informuje o historii domu, v němž dnes Muzeum ghetta sídlí, a expozici, která začíná převzetím moci nacisty v Německu a končí osvobozením Terezína, repatriací vězňů a potrestáním zločinců SS. Brožura popisuje vývoj Terezína do roku 1941, obsahuje vysvětlení, jak vzniklo ghetto, popisuje a dokumentuje život v ghettu s podrobnými informacemi o práci, nemocech, úmrtí, stravování, kulturním životě, transportech na východ a roli, kterou Terezín sehrál pro nacisty. Druhá část brožury vás provede Terezínem a představí jednotlivé objekty.

Gedenkstätte Theresienstadt/Vojtěch Blodig

Terezín v konečném řešení židovské otázky 1941–1945. Průvodce stálou expozicí Muzea ghetta v Terezíně

Theresienstadt in der Endlösung der Judenfrage 1941-1945. Führer durch die Dauerausstellung des Ghettomuseums in Theresienstadt (Původní název)

Gedenkstätte Theresienstadt, 2001
popisek
Na začátku této bohatě ilustrované brožury čítající 135 stran se Blodig věnuje politické situaci po osvobození a zmiňuje, že uctění památky terezínských židovských obětí bylo dlouhá léta opomíjeno a bylo umožněno až po převratu v roce 1989. Blodig popisuje vznik Muzea ghetta, informuje o budově, v níž se v době existence ghetta nacházela stará terezínská škola a chlapecký domov, a vypráví o první dočasné expozici, která byla zahájena při slavnostním otevření Muzea ghetta v roce 1991 a kterou v roce 2001 nahradila stálá expozice. Následuje podrobný popis a dokumentace obsahu stálé expozice. Na závěr informuje o činnosti Památníku Terezín.

Gilbert, Martin

Konečné řešení – Vyhnání a vyhlazení Židů – Atlas

Endlösung – Die Vertreibung und Vernichtung der Juden-Ein Atlas (Původní název)

rororo Aktuell, Reinbek bei Hamburg, Oktober, 1982
popisek
Na 316 mapách je načrtnuto konečné řešení. Ukazují vyvraždění milionů Židů, ničení židovských obcí, odbojové akce a povstání. Gilbert rekonstruuje jednotlivé fáze války proti Židům. Ukazuje první svévolné zabíjení, násilné vyhánění starých komunit, zakládání ghett, plánované vyhladovění desetitisíců lidí, zatýkání, deportace, fungování vražedné mašinerie. Atlas je celkově působivý, ale navzdory mnoha grafickým znázorněním je obtížné získat přehled a pochopit skutečnou situaci postižených. Příliš mnoho kreseb, příliš málo textu, často nedoložená data, nesrozumitelná tvrzení (např. 500 zúčastněných pochodu smrti z Rehsmdorfu, kteří byli zavražděni v Terezíně při příchodu v posledních dnech války).

Goldschmidt, Arthur

"Dějiny evangelické obce v Terezíně 1942–1945

"Geschichte der evangelischen Gemeinde Theresienstadt 1942 - 1945 (Původní název)

Evangelische Reihe: Heft 7 Furche Verlag Tübingen, 1949
popisek
V této brožuře vydané v roce 1948 informuje Arthur Goldschmidt o vzniku evangelické obci v terezínském ghettu, jíž předsedal jako kazatel.

Greenfield, Hana

Z Kolína do Jeruzaléma

Von Kolín nach Jerusalem (Původní název)

Orbis Verlag, Prag, 1993
popisek
Hana Greenfieldová se narodila v Kolíně v Československu. Jednotlivé kapitoly této knihy psala v průběhu několika let, vždy, když se jí v paměti oživovaly zážitky. Některé z těchto článků vyšly i v jiných publikacích v hebrejštině, polštině, francouzštině, jidiš, angličtině, němčině a češtině. Původní výzkumná práce o dějinách dětí z Bialystoku byla poprvé publikována na konferenci v anglickém Oxfordu v roce 1988 pod názvem Perspektivní vzpomínky. Hana Greenfieldová je vdaná, má děti a vnoučata a žije v Jeruzalémě v Izraeli.

Gutmann, Israel

Encyklopedie holocaustu. Pronásledování a vyvražďování evropských Židů.

Enzyklopädie des Holocaust. Die Verfolgung und Ermordung der europäischen Juden. (Původní název)

Piper Verlag, München Zürich, 1998
popisek
Svazek I: A – G, svazek II: H – P, svazek III: Q – Z

Hahn, Karl Josef

Křišťálová noc v Karlových Varech

Kristallnacht in Karlsbad (Původní název)

Vitalis-Verlag, Prag, 1998
popisek
V noci z 9. na 10. listopadu hoří synagogy po celé Německé říši. To je i případ Karlových Varů, kdysi jednoho z nejkrásnějších měst v Evropě. Té noci se katolík Karl Josef Hahn rozhodne stát po boku své ženy, konvertované Židovky. Nechá se zatknout spolu s ní a jejím otcem, ačkoli se díky svému původu mohl zachránit před vězením a výslechy. Křišťálová noc v Karlových Varech je autentickou, otřesnou zprávou o jedné kapitole z dějin města Karlovy Vary. Ferdinand Seibt o ni napsal doslov o historii židovské obce v Karlových Varech. Hahnova zpráva v této knize je napsána v německém a českém jazyce.

Hamsik Dušan, Pražák Jiří

Bomba pro Heydricha“

Eine Bombe für Heydrich” (Původní název)

Buchverlag Der Morgen, Berlin, 1964
popisek
Autoři podávají románovou formou zprávu o přípravě a provedení atentátu na Reinharda Heydricha.

Hans Krása Initiative

Skladatelé v Terezíně

Komponisten in Theresienstadt (Původní název)

Hans Krása Initiative, Hamburg, 1999
popisek
Obsah: Strana 9 Pavel Eckstein: Pavel Haas (1899–1944). Strana 27 Milan Slavick: Gideon Klein (1919–1945). Strana 33 Cornelis Witthoefft: Hans Krása (1899–1944). Strana 44 Cornelius Witthoefft: Karel Reiner (1910–1979). Strana 53 Ingo Schultz: Siegmund Schul (1916–1944). Strana 62 Ingo Schultz: Viktor Ullmann (1898–1844)

Hans Krása Stiftung/Flatow, Gaby

Guiseppe Verdi Messa da Requiem. In memoriam Terezín/Theresienstadt

Guiseppe Verdi Messa da Requiem. In Memoriam Terezín/Theresienstadt (Původní název)

Hans Krása Stiftung, 1997
popisek
Katalog pořadu pro vzpomínkový koncert 7. září 1997.

Hans Krása Stiftung/Flatow, Gaby

Terezínská vzpomínková slavnost

Theresienstädter Gedenkfestival (Původní název)

Hans Krása Stiftung, 1995
popisek
Od 21. do 23. května 1995 se v Terezíně z iniciativy Nadace Hanse Krásy (Gaby Flatow) uskutečnila řada akcí, které jsou představeny v této brožuře.

Heuberger, Georg (Hg.)

Z Bauhausu do Terezína. Friedl-Dicker Brandeis a dětské kresby z terezínského ghetta

Vom Bauhaus nach Terezín. Friedl-Dicker Brandeis und die Kinderzeichnungen aus dem Ghetto Theresienstadt (Původní název)

Ausstellung des Jüdischen Museums der Stadt Frankfurt am Main. 25. April – 28. Juli 1991, 1991
popisek
Katalog popisuje založení a vývoj Bauhausu, život Friedl Dicker-Brandeisové a její působení v Bauhausu, její práci s dětmi v Terezíně. Představeny jsou dětské kresby a básně dětí a mladistvých z ghetta. Obsah Předmluva Muzea Jad vašem v Jeruzalémě Elena Makarova Friedl Dicker-Brandweisová: Velkolepý muž Rainer K. Wick Johannes Itten a raný Bauhaus Georg Heuberger V táboře terezínského ghetta. Ljuba Beranková/Ursula Thürichová Friedl Dicker-Brandeisová: Z Bauhausu do Terezína

Hilberg, Raul

Pachatelé, oběti, diváci. Vyhlazování Židů 1933–1945

Täter, Opfer, Zuschauer. Die Vernichtung der Juden 1933 – 1045 (Původní název)

Samuel Fischer Verlag, Frankfurt, 1992
popisek
Vyhlazování evropských Židů je zde zachyceno z pohledu pachatelů, obětí a diváků. Těmito třemi kolektivními biografiemi nám Hilberg připomíná, že lidé byli za nacistické éry systematicky vyvražďováni a že mnozí tomuto masovému vyhlazování přihlíželi, i když své pohledy odvraceli.

Homeyer, Friedel

100 let Izraelitské vzdělávacího instituce, Izraelitská zahradnická škola 1893–1993

100 Jahre Israelitische Erziehungsanstalt, Israelitische Gartenbauschule 1893 – 1993 (Původní název)

Mahn – und Gedenkstätte des Landkreises Hannover in Ahlem, 1992

Huppert, Jehuda und Drori, Hana

Terezín – ukazatel cesty

Theresienstadt-ein Wegweiser (Původní název)

Vitalis-Verlag, Prag, 2000
popisek
Tento průvodce provádí na základě odborných informací historií a současností severočeského pevnostního města, které za druhé světové války sloužilo jako židovské ghetto a vězení gestapa. V Malé pevnosti byli drženi političtí vězni, ve městě Židé z celé Evropy, kteří odtud byli transportováni do vyhlazovacích táborů na východě. Jehuda Huppert a Hana Drori byli sami vězněni v Terezíně. Kresby, obrázky, básně, časová osa a mapa starého pevnostního města obohacují knihu a na 128 stranách poskytují dobrý úvod.

Ivanov, Miroslav

Pražský kat

Der Henker von Prag (Původní název)

Edition q, Berlin, 1993

Kacer, Kathy

Děti z Terezína

Die Kinder aus Theresienstadt (Původní název)

Ravensburger Buchverlag, Ravensburg, 2003
popisek
Ve svých historických románech pro mladé čtenáře se Kathy Kacer věnuje především holocaustu. Historie je pro ni vždy prožitá historie, do které se chce vcítit a kterou chce převyprávět. Kathy Kacer ve své profesi psycholožky hodně pracuje s mladými lidmi. Žije v Torontu s manželem a dvěma dětmi. Za své romány již získala řadu ocenění. Děti z Terezína je autorčin první román vydaný v Německu. Každodenní život v terezínském ghettu je šedivý a plný strachu. Tu se však má hrát dětská opera Brundibár. Třináctiletá Clara má ohromnou radost, když dostane jednu z hlavních rolí. Konečně záblesk naděje! A premiéra je také naprostý úspěch. Jednoho dne si děti uvědomí, že jejich představení je zneužito k tomu, aby delegaci Červeného kříže poskytlo iluzi dokonalého světa. Clara a její kamarádi plánují překazit odpornou hru a doufají, že se jim podaří vyslat signál do okolního světa. Marně.

Kafka, František

Nový židovský hřbitov

Neuer Jüdischer Friedhof (Původní název)

Nakladatelství MARSYAS, Praha, 1991
popisek
Kniha na více než 80 stranách popisuje Nový židovský hřbitov ve třetím pražském obvodě, který byl zřízen v roce 1891 a je památkově chráněn. Krásné fotografie. Plán hřbitova. Vyzdviženy jsou známé osobnosti, které zde byly pohřbeny.

Kantor, Alfred

Kniha Alfreda Kantora

Das Buch des Alfred Kantor (Původní název)

Jüdischer Verlag bei athäneum, Frankfurt/Main, 1987
popisek
Terezín, Osvětim, Schwarzheide – to jsou místa utrpení mladého českého umělce Alfreda Kantora v letech 1941–1945. V červenci 1945, deset týdnů po osvobození z tříapůlletého věznění v táborech nacistického režimu, přišel tehdy dvaadvacetiletý Kantor do tábora pro vnitřně vysídlené osoby v Deggendorfu. Během dvou měsíců zde vytvořil 127 akvarelových kreseb, které jsou prezentovány v tomto svazku. Pro některé z těchto akvarelů měl Kantor k dispozici jako předlohu kresby tužkou, které v táborech vytvořil a zachránil.

Kárný, Miroslav

Ke statistice židovského obyvatelstva v takzvaném protektorátu

Zur Statistik der Jüdischen Bevölkerung im sogenannten Protektorat (Původní název)

Judaica Bohemiae 22, Prag, 1986

Kárný, Miroslav. Blodig, Vojtěch. Kárná, Margita

Terezín v konečném řešení židovské otázky

Theresienstadt in der Endlösung der Judenfrage (Původní název)

Edition Theresienstädter Initiative, Panorama-Verlag, Prag, 1999
popisek
V tomto sborníku je publikováno 31 příspěvků, které byly předneseny na mezinárodní vědecké konferenci konané v Terezíně od 25. do 28. listopadu 1991. Příspěvky se zabývají rolí Terezína v konečném řešení židovské otázky. Obsah. Strana 26 – 40 Miroslav Kárný: Výsledky a úkoly terezínské historiografie. Strana 41 – 50 Livia Rothkirchen: Naléhavé otázky v terezínské historiografii. Strana 51 – 62 Kurt Pätzold: Přípravné práce byly zahájeny. K 50. výročí konference ve Wannsee. Strana 63 – 69 Sybil Miltonová: Terezín a nacistické masové vyvražďování Židů. Strana 70 – 78 Wolfgang Benz: Terezín v dějinách německých Židů. Strana 79 – 87 Ruth Bondyová: Jakob Edelstein – první židovský starší Terezína. Strana 88 – 95 Jonny Moser: Dr. Benjamin Murmelstein, věčný obžalovaný? Strana 96 – 100 Hans de Vries: Židé z Holandska do Terezína. Strana 101 – 109 Hans Sode-Madsen: Dokonalý podvod. Dánští Židé a Terezín. Strana 110 – 118 Ivan Kamenec: Konečné řešení a Slovensko. Strana 119 – 130 Albert H. Friedländer: Leo Baeck v Terezíně. Strana 131 – 139 Zdeněk Jelínek: Richard Feder a terezínské ghetto. Strana 140 – 149 David Bloch: Symboly v hudbě z Terezína. Strana 150 – 155 Miroslav Kryl: Deník Egona Redlicha. Strana 156 – 163 Nili Keren: Pedagogická poema. Strana 164 – 172 Erik Polák: Význam časopisů v životě dětí a mladistvých v Terezíně. Strana 173 – 178 Ludmila Chládková: Terezínské děti – bilance. Strana 179 – 185 Hanuš Schimmerling: Židovská mládež v odboji. Strana 186 – 194 Jiří Franek: Vzpomínky na odboj v Terezíně a Osvětimi. Strana 195 – 201 Ludvík Václavek: Deník Otto Wolfa z let 1942–1945. Strana 202 – 212 Alena Hájková: Sedm statečných. Strana 213 – 222 Gabriele Anderl: Velitelé tábora v židovském ghettu Terezín. Strana 223 – 232 Margalit Shlain: Nový dokument o podvodných metodách nacistů. Strana 233 – 239 Richard Glazar: Přestupní stanice Terezín – konečná stanice Treblinka. Strana 240 – 244 Czeslaw Rajca: Terezínští vězni v koncentračním táboře Majdanek. Strana 245 – 251 Franciszek Piper: Rodinné tábory v Osvětimi-Březince. Strana 252 – 255 Barbara Distel: Stopy mezi Dachau a Terezínem. Strana 256 – 266 Edith Raim: Nucená práce a vyhlazování v posledním roce války. Strana 267 – 278 Vojtěch Blodig: Závěrečná fáze vývoje terezínského ghetta. Strana 279 – 284 Avigdor Dagan: Československá exilová vláda a židovská tragédie za druhé světové války. Strana 285 – 306 Karel Margry: Nacistický film o Terezíně

Klüger, Ruth

Žít dál – jedno mládí

Weiter leben – Eine Jugend (Původní název)

Wallsteinverlag, Göttinge, 1992
popisek
Ruth Klügerová prožila dětství ve Vídni, poté byla deportována do Terezína a odtud do Osvětimi. Po selekci byla poslána do Christiansstadtu, pobočného tábora Gross-Rosen. Zde musela vykonávat nucené práce. Po osvobození žila ještě několik měsíců v Bavorsku a nyní působí jako profesorka germanistiky v USA. Ve své knize líčí rozhovory, které vedla s Němci po osvobození. Kniha dosáhla nákladu více než 50 000 výtisků.

Kolarova, Eva

Obraz Terezína v dílech vězňů

Das Theresienstadt-Bild in den Werken der Häftlinge (Původní název)

Albis international, Usti nad Labem, 1998
popisek
Eva Kolarová se ve své knize čítající 180 stran zabývá především dílem H. G. Adlera, Gerty Spiesové, Ilse Weberové, sbírkou Karla Herrmanna a Petra Kiena.

Kolmer, Prof. Dr. Felix

Přežití v koncentračním táboře Felix Kolmer v rozhovoru s Prof. Dr. Wernerem Boldtem a Geroldem Köchlingem

Überleben im KZ Felix Kolmer im Gespräch mit Prof. Dr. Werner Boldt und Gerold Köchling (Původní název)

Universität Oldenburg, 1999
popisek
Felix Kolmer se narodil v roce 1922 v Praze. Kvůli svému židovskému původu byl vězněn v terezínském ghettu. Do Terezína přijel již s Aufbaukommandem (komando výstavby) v prosinci 1941, zůstal zde do roku 1944 a poté byl deportován do Osvětimi. Když byl poslán na nucené práce do koncentračního tábora Friedland v Polsku, podařilo se mu s pomocí Rudé armády uprchnout. Po návratu do Československa zde vystudoval elektrotechnickou fakultu Pražské univerzity. Následovala akademická kariéra a Kolmer dlouhá léta na univerzitě vyučoval.

Krása, Hans

Brundibár

Brundibár (Původní název)

Unlimited Media CZ, 2003
popisek
Hudba na pokraji života. Dětská opera Brundibár Hanse Krásy a Adolfa Hoffmeistera na CD v českém znění.

Kraus, Ota B.

Pomalovaná zeď

Die bemalte Wand (Původní název)

Dietrich-Verlag, Köln, 2002
popisek
Ota B. Kraus, sám vězeň několika koncentračních táborů, popisuje ve své knize Pomalovaná zeď situaci v terezínském rodinném táboře v Osvětimi-Březince. Alex Ehren, jeden z pečovatelů v dětském bloku českého rodinného tábora v Osvětimi-Březince, se dozvídá, že spolu s 500 dětmi zemře v plynových komorách. V posledních třech měsících se pečovatelům podaří vytvořit svět fantazie, v němž děti zapomenou na hrůzy tábora. Dvakrát týdně pořádají oslavu se soutěžemi v čistotě, kreslení, psaní básní a učení. Výuka probíhá tajně. Děti prohledávají odpadkový koš písaře a hledají v něm kousky papíru a ze svých pryčen vyškrabávají dřevěné třísky, které používají jako tužky. Zpívají, hrají divadlo a staví loutkové divadlo, pro které šašek Honza, pára všech uliček, vyřezává hlavy princezny Marmelády, krále Knedlíka a vtipálka zvaného Extraporce. Dezö Kovac improvizuje sederovou oslavu a učitelka tělocviku učí děti tančit na travnatém pásu mezi blokem a elektrickým ohradníkem. Alex Ehren se připojí k odbojovému hnutí, které připravuje povstání a útěk do slovenských hor. Zamiluje se do Lisy Vergissmeinnichtové, malířky, která na zdi bloků maluje imaginární louky, stromy a ptáky. Čas její popravy uplyne. Místo toho je vybráno tisíc mužů a tisíc žen do pracovního tábora v Německu a povstání je odvoláno. Krátce před rozchodem se Lise Vergissmeinnichtové podaří nemožné: strávit noc o samotě s Alexem Ehrenem.

Krejčíř, Jaroslav und Soják, Stanislav

Dějiny Čech

Böhmische Geschichte (Původní název)

INFOA-Verlag, Dubicko/Tschechische Republik, 1996
popisek
Chronologický přehled dějin Čech od pravěku do devadesátých let 20. století. Ilustrovaný, 158 stran

Křížková Maria Ruth, Kotouč, Kurt Jiří. Ornest, Zdeněk.

Je mým domovem val ghetta?

Ist meine Heimat der Ghettowall? (Původní název)

Aventinum Verlag, Prag, 210 Seiten, 1995
popisek
Kniha je věnována dětem z chlapeckého domova v L 417 v terezínském ghettu, které vydávaly časopis VEDEM. Původních 800 stran, které se v roce 1945 podařilo zachránit, je nyní uloženo v archivu Památníku Terezín. V této knize, vydané výše uvedenými autory, nalezneme básně, prózu a kresby terezínských dětí. Příspěvky z časopisu VEDEM přeložila Lenka Reinerová, předmluvu napsal Václav Havel.

Kulišová, Táňa

Malá pevnost Edice Svazu protifašistických bojovníků

Die Kleine Festung Edition des Verbandes der antifaschistischen Widerstandskämpfer (Původní název)

Verlag Naše vojsko, Prag, 1968
popisek
Popis událostí v policejní věznici Malá pevnost. Konkrétní údaje o jednotlivých částech věznice.

Kuna, Milan

Hudba na pokraji života

Musik an der Grenze des Lebens (Původní název)

Verlag Zweitausendeins, Frankfurt/M., 2. Auflage, Juni, 1998
popisek
Kniha je založena na svědectvích a dokumentech o účinku a morální síle hudby, která se hrála v nacistických táborech a věznicích. Jedná se především o osudy lidí, kteří byli z českého území, z bývalého Protektorátu Čechy a Morava, deportováni do tohoto světa hrůzy: Češi, Němci, Židé. Jen sedm kapitol knihy se zabývá zvláštní situací v Terezíně.

Levy, Alan

Ztracené jaro Američan v Praze 1967–1971

Verlorener Frühling Ein Amerikaner in Prag 1967 – 1971 (Původní název)

Vitalis-Verlag, Prag, 1998
popisek
Alan Levy žil se svou rodinou v Československu v letech 1967–1971. Pracoval jako novinář a agent pro významnou americkou zpravodajskou agenturu a na vlastní kůži zažil velké změny v letech 1967 až 1969 v Praze. Ve své knize líčí společensko-politické pozadí, které vedlo k nahrazení Novotného a staré kliky a k nástupu reformátorů kolem Dubčeka, Kriegela a Smrkovského, zabývá se historií ČSSR, zlými padesátými lety, popisuje euforii Pražského jara, která byla následně potlačena vojsky států Varšavské smlouvy. Velmi angažovaná kniha. Levymu se podařilo shrnout a barvitě vylíčit poměrně složité procesy v politice, hospodářství, kultuře a Komunistické straně Československa.

Lidice-Museum

Lidice

Lidice (Původní název)

Lidice-Museum,, 1968
popisek
Malou brožuru vydal Památník Lidice v roce 1966. Brožura čítající jen několik stran, ale bohatě ilustrovaná, popisuje události kolem obce Lidice v roce 1942.

Löbl, Eugen Pokorný, Dušan

Revoluce rehabilituje své děti

Die Revolution rehabilitiert ihre Kinder (Původní název)

Europa-Verlag, Wien, 1968
popisek
Velké monstrprocesy 50. let v lidových demokraciích – Rajkův proces v Maďarsku, Kostoffův proces v Bulharsku a Slánského proces v Československu – zůstávají záhadou. V Československu se během krátké fáze Pražského jara začal vyvíjet proces, který měl osvětlit události před a během procesu se Slánským. Průkopníkem v této souvislosti byl Eugen Löbl, známý hospodářský novinář a od mládí komunista, který byl během procesu se Slánským odsouzen na doživotí.

M.E.C.C.A

Středoevropská kolonie současného umění v Terezíně

Mitteleuropäische Kolonie für zeitgenössische Kunst in Terezín (Původní název)

Theresienstadt 2000, Náměstí ČSA 85, 41155 Terezín, 2000
popisek
Tato zakládající brožura vydaná v roce 1999 představuje práci umělecké kolonie M.E.C.C.A v Kavalieru 6. Pozdravy od Dagmar Lieblové a Jana Munka, Alexandra Černého, ministra kultury Pavla Dostála a tehdejší starostky města Růženy Čechové.

Manes, Philipp

Jako by'to byl život. Reportáž o Terezíně 1942–1944

Als ob's ein Leben wär. Tatsachenbericht Theresienstadt 1942-1944 (Původní název)

Hrsg.: Ben Barkow, Klaus Leist Ullstein Buchverlage, Berlin, 2005
popisek
Obchodník s kožešinami Philipp Manes, narozený v roce 1875, horlivý vlastenec a obránce své vlasti v první světové válce, byl v roce 1942 spolu se svou ženou deportován do terezínského ghetta. Zpočátku působil v pomocné organizaci „Orientační služba“ a byl zároveň zakladatelem přednáškového cyklu, v jehož rámci se setkával s intelektuálními velikány z mnoha zemí. Ve večerních hodinách shromažďoval lidi v místnosti číslo 38, aby si poslechli přednášky o filozofii, hudbě a umění nebo herce, kteří předčítali z „Fausta“, Lessingova „Nathana“ a „Židů“, básní Heinricha Heineho a dalších. Manes a jeho žena Osvětim nepřežili. Jeho zápisky jsou přerušeny uprostřed věty, ale jeho „reportáž“ o životě v Terezíně od července 1942 do října 1944 se zachovala.

Mann, Frido

Vůdce daroval Židům město Podobenství

Der Führer schenkt den Juden eine Stadt Eine Parabel (Původní název)

Lit –Verlag Münster, 2. Auflage, 1995
popisek
Dějištěm tohoto podobenství je dnes opět obydlené město Terezín v severních Čechách, za nacistického režimu jako idylické vzorové ghetto a sběrný a tranzitní tábor ve službách konečného řešení. Vypráví o historii zkoušení divadelní hry napsané v ghettu, která se symbolickou pronikavostí zobrazuje tamní poměry. Pojednává o rozhodnutí Smrti vzdát se svého úřadu, učinit lidi nesmrtelnými a umístit je do nesnesitelného stavu nejistoty mezi světlem a temnotou. Poté, co si obyvatelé ghetta díky hře stále více uvědomují svou skutečnou situaci, vypukne vzpoura. Ta je potlačena, hra je krátce před premiérou zakázána a zkušební soubor je zcela zlikvidován nebo deportován. O desetiletí později je rukopis hry dobrodružným způsobem nalezen a s ním i jediný přeživší souboru, který hrál abdikující Smrt. Manuskript i přeživší umožňují rekonstruovat dobové události. Jsou svědectvím boje lidských aktérů proti znásilňování jejich důstojnosti a vládě lži. Zpráva je založena na skutečném příběhu, nečiní si však nárok na úplnou reprodukci historické reality.

Mannheimer, Max

Pozdní deník. Terezín – Osvětim – Varšava – Dachau

Spätes Tagebuch. Theresienstadt – Auschwitz – Warschau – Dachau (Původní název)

Pendo Verlag, Zürich München, 7. Auflage, 2004
popisek
Max Mannheimer v této knize popisuje trnitou cestu své rodiny, která žila v Novém Jičíně, a svou cestu přes Terezín, Osvětim a Varšavu do Dachau, kde byl 30. dubna 1945 osvobozen americkými vojáky. On a jeden z jeho bratrů byli jediní členové rodiny, kteří přežili šoa.

Margolius Kovaly, Heda

Židovka v Praze

Eine Jüdin in Prag (Původní název)

Rowohlt Verlag, Berlin, 1992
popisek
Podzim 1944. Heda Blochová, pražská Židovka, je se svou rodinou deportována nacisty do ghetta v Lodži a poté do různých koncentračních táborů, až se dostane do Osvětimi. Na pochodu smrti do Německa, na který se gestapo pod tlakem postupující Rudé armády vydalo s vězni schopnými práce, se jí podařilo uprchnout do Prahy. Celé dny a noci bloudí po městě a marně prosí přátele a známé o přístřeší. Když už se chystá v zoufalství vzdát, bez naděje, že najde někoho, jehož soucit je větší než jeho strach, dostane zprávu od Rudy, který pracuje pro odboj, a ukryje ji. V posledních měsících války žije v ilegalitě, pašuje zbraně a stará se o partyzány. Po válce se provdá za Rudolfa Margolia, svou životní lásku, který přežije koncentrační tábor v Dachau a po převzetí moci komunisty pod vedením Klementa Gottwalda v roce 1948 se stane náměstkem ministra zahraničního obchodu. Oba původně věřili v nezávislou cestu své země k socialismu po vzoru Titovy Jugoslávie. Heda však na rozdíl od Rudolfa, který vášnivě hájí své přesvědčení, že jedině komunistická společnost může rozvinout nejlepší schopnosti a vlastnosti člověka, stále více pochybuje. Rostoucí počet zatčení, udání a sebeobvinění vedoucích členů strany, která vyústí v drakonické tresty, ji přiměje požádat Rudolfa, aby se vzdal svého úřadu na ministerstvu zahraničního obchodu. Přátelé ji varují, že se blíží jeho zatčení. Rudolf, kterého stále více trápí předtucha, že by se mohl stát komplicem gigantického zločinu, pokud se mu nepodaří uskutečnit své ideály v praktické politice, se však odmítá vzdát. Na začátku roku 1952 je zatčen, Heda přichází o práci, přátelé a známí se od ní odvracejí – již podruhé v životě. Jako jeden ze čtrnácti vysokých stranických funkcionářů je Rudolf obviněn z protistátního spiknutí v monstrprocesu s generálním tajemníkem komunistické strany Rudolfem Slánským. Heda se z rozhlasu dozvídá, že se její manžel přiznal a je jedním z jedenácti obžalovaných – všichni bez výjimky jsou Židé -, kteří byli odsouzeni k trestu smrti. Večer 2. prosince, noc před jeho popravou, jí je dovoleno se s ním naposledy setkat. Odděleni mříží z ostnatého drátu se spolu loučí. Rudolf je rehabilitován až na konci roku 1963. Vdově je nabídnuto odškodnění, ale ona ho odmítne a místo toho požaduje, aby bylo zahájeno vyšetřovací řízení proti osobám odpovědným za smrt jejího manžela, včetně těch, kteří byli v té době odpovědní. Prezident republiky Antonín Novotný. V roce 1968 probudí pražské jaro naposledy její naděje na svobodu a spravedlnost a na reformovatelnost systému. Také Heda bojuje za socialismus s lidskou tváří. Když se 21. srpna 1968 řítí do Prahy sovětské tanky, opustí svou zemi.

Marie Ruth Křížková, Maria Ruth, Kotouč, Kurt jiri Ornest,Zdeněk

We are children just the same. Vedem, the secret Magazine by the boys of Terezín

We are children just the same. Vedem, the secret Magazine by the boys of Terezín (Původní název)

Aventinum-Verlag, Prag (in englischer Sprache), 1995
popisek
Odpovídá v německém jazyce Je mým domovem val ghetta?

Meyer, Alwin

Děti z Osvětimi

Die Kinder von Auschwitz (Původní název)

Lamuv-Verlag GmbH, Göttingen, 1995
popisek
O zločinech spáchaných v německých koncentračních táborech bylo napsáno mnoho. Příběh dětí, které byly deportovány do táborů, jako je Osvětim, nebo které se tam narodily v nepředstavitelných podmínkách, zůstal téměř neznámý. V knize Alwina Meyera podává zprávu třináct z nich. Vyprávějí příběh o svém přežití a o životě potom. Obsah: Strana 7 Děti z Osvětimi – úvod. Strana 50 Kdo jsem? Příběh Kola Klimczyka. Strana 60 Mám nyní dvě matky a dva otce, Příběh Lydie Rydzikowské-Maksymowiczové. Strana 74 Kdo je A 5116?, Příběh Evy Krcz Sieczkové. Strana 84 Mé dítě, ty žiješ?, Příběh Gezy Kozmy. Strana 96 Mengele měl o nás velké obavy, Příběh Jiřího Steinera. Strana 112 Pro soucit tu není místo, Příběh Věry Kriegelové. Strana 124 Už nikdy neuvidíš strom, Příběh Dagmar Lieblové. Strana 142 ...žít a přežít, Příběh Lydie Holznerové. Strana 154 Jediná věc, kterou mám od svého otce, Příběh Roberta Blüchlera. Strana 174 Moje knihy mě zachránily, Příběh Jehudy Bacona Strana 192 Už nemám víru, Příběh Hanny Loewensteinové. Strana 202 Celý můj původ je německý, Příběh Juergena Loewensteina. Strana 214 Charlottenburg, to je moje čtvrť, Příběh Williama Wermutha

Migdal, Ulrike

A hraje k tomu hudba

Und die Musik spielt dazu (Původní název)

Serie Piper 451, Piper Verlag, München, 1987
popisek
Od uvedení amerického televizního seriálu Holocaust se široká veřejnost dozvěděla, že v terezínském ghettu vznikaly obrazy a kresby, které zachycovaly realitu hrůzy a které se podařilo zachránit. Co však zůstává neznámé, je to, že se z tohoto tábora dochovala i literární svědectví. Tato kniha v edici Ulrike Migdalové doplněná předmluvou je první knihou, která prezentuje řadu básní, písní a kabaretních textů, jež byly napsány v Terezíně a které zde byly v letech 1942–1944 v rámci využití volného času předneseny.

Müller-Tupath, Karla

Nezvěstní v Německu

Verschollen in Deutschland (Původní název)

Konkret Literatur Verlag, Hamburg, 1994
popisek
Pátrání po druhém veliteli terezínského ghetta Antonu Burgerovi trvalo více než 40 let. SS-Obersturmführer Burger byl posledním velkým válečným zločincem v Eichmannově zvláštním štábu. Jako velitel tábora v Terezíně v letech 1943–44 zorganizoval Burger deportaci více než 10 000 Židů z Terezína do Osvětimi. Jako pracovník odboru pro židovské záležitosti byl v Brně a později v Aténách zodpovědný za deportace židovských občanů do nacistických vyhlazovacích táborů. Antonu Burgerovi se v poválečném Německu podařilo vybudovat si nový život. Spolupachatelé a svědci mlčeli a pomáhali. Jako Wilhelm Bauer žil a pracoval od roku 1961 bez potrestání v Essenu. Od roku 1955 pobíral pracovní důchod. Když byla jeho pravá identita odhalena, byl již mrtvý... Karla Müllerová-Tupathová se vydává po stopách jeho života a pátrání po něm. Na základě dokumentů brémského státního zastupitelství a Centra Simona Wiesenthala a rozhovorů s Burgerovými známými a příbuznými autorka sestavuje poutavou zprávu doloženou pečlivou rešerší o tajném životě nacistického válečného zločince ve Spolkové republice Německo.

Müller, Reinhardt

Protisvět mladistvých ke světu skinheadů

Jugendliche Gegenwelt zu Skinheads (Původní název)

Artikel in Kalenda, Zeitschrift für Lüchow-Dannenberg, Seite 4 – 8, 1993
popisek
Reinhard Müller referuje o čtyřtýdenním pracovním táboře pro mladistvé z krůtí farmy v Terezíně.

Ondrichova, Lucie

Fredy Hirsch Židovský životopis 1916–1944

Fredy Hirsch Eine jüdische Biographie 1916 – 1944 (Původní název)

Hartung-Gorre-Verlag, Konstanz, 2000
popisek
Lucie Ondřichová, (nar. 1970), je vystudovaná zdravotní sestra. V letech 1996–2000 studovala masovou komunikaci na Univerzitě Karlově v Praze a dlouho pracovala jako redaktorka v Lidových novinách v Praze. V této knize se jí podařilo napsat zajímavý a velmi poučný životopis Fredyho Hirsche, který se narodil a vyrůstal v Cáchách a sehrál významnou roli jako vychovatel v Praze, v Terezíně a později také v rodinném táboře v Osvětimi-Březince. Zajímavá je role, kterou Fredy Hirsch sehrál během okupace v Praze v rámci mládežnického hnutí, jeho práce s dětmi a mládeží v Terezíně a jeho konec s dětmi v Osvětimi. 116 stran

Památník Terezín

Člověk není číslo

Der Mensch ist keine Nummer (Původní název)

Památník Terezín, 1998
popisek
V této malé brožuře vydané Památníkem Terezín jsou zveřejněny eseje a kresby, které napsali a nakreslili čeští školáci na téma demokracie a tolerance, a to i s ohledem na národně socialistickou hrůzovládu. Příspěvky zveřejněné v této brožuře jsou výsledkem soutěže, kterou vyhlásil Památník Terezín pod záštitou Hany Greenfieldové.

Památník Terezín

Petr Kien: 1919–1944

Petr Kien: 1919 – 1944 (Původní název)

Památník Terezín, Katalog einer in der Gedenkstätte gezeigten Ausstellung, 1989
popisek
Informace o životě a uměleckém díle Petra Kiena v českém jazyce. Četné ilustrace jeho kreseb a maleb.

Památník Terezín

Terezín

Terezín (Původní název)

Severočeské nakladatelství, 1988
popisek
Kniha, kterou vydal Památník Terezín ještě před pádem komunismu, představuje na přibližně 300 stranách historii věznice gestapa v Malé pevnosti a ghetta. Vysvětlivky v českém, německém, ruském, anglickém, a francouzském jazyce.

Památník Terezín

Památná místa boje proti fašismu a válce v Terezíně a v Litoměřicích

Památná místa boje proti fašismu a válce v Terezíně a v Litoměřicích (Původní název)

Naše vojsko, 1984
popisek
Brožura vydaná v několika jazycích v roce 1984 Památníkem Terezín pod názvem: Památná místa boje proti fašismu a válce. Fotografie a texty z věznice gestapa v Malé pevnosti, ghetta a dolu Richard v Litoměřicích.

Památník Terezín, Jiří Křivský, Marie Křížková

Richard – podzemní továrna a koncentrační tábor v Litoměřicích.

Richard - Unterirdische Fabrik und Konzentrationslager in Litoměřice. (Původní název)

Památník Terezín, 1967
popisek
Brožura o 42 stranách je ilustrována černobílými fotografiemi. Autoři referují o výstavbě podzemní továrny koncentračního tábora Richard pod Radobýlem v Litoměřicích, v níž byly nuceny pracovat tisíce vězňů (včetně vězňů z Malé pevnosti Terezín).

Památník Terezín, Miroslava Benešová, Ludmila Chládková

Národní hřbitov v Terezíně

Národní hřbitov v Terezíně (Původní název)

Památník Terezín, 1992
popisek
Brožura vydaná Památníkem Terezín v 80. letech v českém jazyce, jejímž ústředním tématem je založení a vznik Národního hřbitova před Malou pevností.

Památník Terezín, Vojtěch Blodig

Terezín v konečném řešení židovské otázky 1941–1945.

Theresienstadt in der Endlösung der Judenfrage 1941-1945. (Původní název)

Oswald Verlag, Prag, 2003
popisek
Tato kniha je bohatě ilustrovaným průvodcem stálé expozice Muzea ghetta v Terezíně.

Pätzold, Kurt. Schwarz, Erika

Pořad dne: vraždění Židů. Konference ve Wannsee konaná dne 20. ledna 1942

Tagesordnung: Judenmord. Die Wannseekonferenz am 20. Januar 1942 (Původní název)

Metropol-Verlag, Berlin 1992, 1992

Pokorný, Jiří

České země 1918–1994

Die Böhmischen Länder 1918 – 1994 (Původní název)

Práh, Praha, 1994
popisek
Brožura čítající 48 stran s nejdůležitějšími daty v dějinách Československa v letech 1918–1994.

Poloncarz, Marek

Internační tábor pro německé obyvatelstvo Malá pevnost Terezín 1945–1948

Das Internierungslager für die deutsche Bevölkerung Die Kleine Festung Theresienstadt 1945 – 1948 (Původní název)

Gedenkstätte Theresienstadt, 1997
popisek
Malá pevnost Terezín, od roku 1940 do května 1945 věznice gestapa, sloužila od května 1945 do roku 1948 jako internační tábor pro Němce. Historie tohoto internačního tábora byla až do roku 1990 zamlčována a dokumenty v archivech v Praze a Litoměřicích se pokrývaly prachem. V devadesátých letech minulého století Památník Terezín zřídil komisi historiků, která začala zpracovávat události v Malé pevnosti v letech 1945–1948. Výsledkem práce této komise je práce Marka Poloncarze, který působil v Památníku Terezín a nyní je ředitelem Státního oblastního archivu v Litoměřicích. Malá výstava na samotkách Čtvrtého dvora poskytuje přehled.

Rat der jüdischen Gemeinden in Böhmen und Mähren

Terezín

Theresienstadt (Původní název)

Europa Verlag, Wien, 1969
popisek
Obsah: Život v Terezíně F. R. Kraus: Ale Lidice přece leží v Evropě. Jindřich Flusser: Dopis z Terezína o třiceti slovech. Emil Utiz: Terezínské transporty. Kurt Kapper: Co ještě přijde? Leo Haas: Aféra terezínských malířů. Gestapácký ráj – velký podvod Dr. Ludwiga Hifta: Banka židovské samosprávy v Terezíně. Käthe Starke-Goldschmidt: Ústřední knihovna terezínského ghetta. Hans Hofer: Film o Terezíně. Erich Kulka: Terezín, kamufláž Osvětimi. Kultura na prahu smrti Norbert Frýd: Kultura v předsíni pekla. Jana Sedová: Divadlo a kabaret v terezínském ghettu. Arnošt Weiss: Hudební život v Terezíně. Báseň neznámého dítěte. Podkrovní koncert v jedné staré škole. Karel Berman: Vzpomínky. Dagmar Hilarová: Terezínská kavárna. Karel Ančerl: Hudba v Terezíně. Truda Solarová: Gideon Klein. Alena Synková: Vzpomínky na ušlechtilého muže. Rudolf Franek: Brundibár. Nava Shean: Světlušky. Emil Utiz: Terezínská ústřední knihovna. Pryč z Terezína Dr. Jan Merell: Jak trpěli a umírali. Ilse Weberová: Kufr promlouvá. Dr. Miloš Bič: V Malé pevnosti Terezín. Dr. Jindřich Flusser: Sbohem, Terezíne. Evžen Hilar: Útěk z ghetta. Ota Kohn: Zpráva o útěku z Terezína. Dr. Rudolf Iltis: Neopěvovaní hrdinové. Plány, které nebyly realizovány František Fuchs: Výstavba plynových komor v Terezíně. Arnošt Weiss: Rybník, na kterém žijí kachny. Dr. Rudolf Iltis: Terezínské děti – dnes

Rat der jüdischen Gemeinden in den böhmischen Ländern. Dr. Rudolf Iltis

Kdo seje v slzách, s jásotem bude sklízet

Die aussäen unter Tränen, mit Jubel werden sie ernten (Původní název)

Rat der jüdischen Gemeinden in den böhmischen Ländern, 1959

Rbar, Ctibor

Židovská Praha

Das Jüdische Prag (Původní název)

von TV Spektrum in Zusammenarbeit mit dem Verlag Akropolis, 1991

Riegner,Gerhart M.

Nikdy nezoufejte. Šedesát let pro židovský národ a lidská práva

Niemals verzweifeln. Sechzig Jahre für das jüdische Volk und die Menschenrechte (Původní název)

Bleicher Verlag, 2001

Rimal V.

Panoramatická mapa Terezína

Panoramakarte Terezín (Původní název)

Stadt Terezín und Město Mariánské Lázně
popisek
Přesné vyobrazení města s jeho budovami a ulicemi z jižního směru. V pozadí Ohře a Malá pevnost. Jednotlivé trakty budov jsou označeny čísly, větší budovy názvy.

Romanak, Andrej

Pevnost Terezín

Pevnost Terezín (Původní název)

Severočeské nakladatelství, 1972
popisek
Romanak ve své knize popisuje plánování, založení, výstavbu a strukturu terezínské pevnosti. Četné fotografie a kresby ilustrují detaily této obrovské pevnosti, která byla postavena v záplavové oblasti mezi řekami Labe a Ohře na konci 18. století a měla chránit sever Rakouska-Uherska před Pruskem, nikdy však nebyla použita k vojenským účelům. Kniha je napsána v českém jazyce. Na stranách 175 až 179 je však v německém jazyce podán velmi zajímavý shrnující popis terezínské pevnosti se zvláštním zřetelem na způsob výstavby.

Rosenfeld, Else und Luckner, Gertrud (Hrsg.)

Známky života z Piaski

Lebenszeichen aus Piaski (Původní název)

Biederstein Verlag, München, 1968
popisek
Tato působivá kniha reprodukuje korespondenci židovských vězňů deportovaných v roce 1940 ze Štětína a západního Pomořanska s pomocnými organizacemi v Německu. Dne 12. února 1940 byla z Německa do Generálního gouvernementu deportována první velká skupina židovských občanů. Byli posláni do městeček Glusk, Piaski a Belcyce ležících mezi Bugem a Sanem (okres Lublin), kde byli ubytováni u místních polských Židů. Následovaly další transporty, včetně dvou z Terezína do Piaski a Trawnik v roce 1942. Od roku 1942 byli všichni tito lidé odváženi do mezitím dokončených vyhlazovacích táborů, především však do Majdanku, kde byli zavražděni.

Ruth Damwerth

Arnold Munter Svědek století

Arnold Munter Jahrhundertzeuge (Původní název)

Biografie, 2019
popisek
Existují životopisy, ve srovnání s nimž je každá učebnice dějin nudná. Životní příběh Arnolda Muntera je jedním z nich. Narodil se v roce 1912 v Berlíně v době císařství a na vlastní kůži zažil téměř všechny události, které charakterizovaly minulé století v Německu – od listopadové revoluce přes nepokoje Výmarské republiky, Třetí říši v odboji a s vězněním v koncentračních táborech, pokus o vytvoření německého státu s NDR, v němž by něco takového již nebylo možné, až po kulaté stoly v letech 1989/90. Tím, že se snaží přispět k utváření každého politického systému nebo se mu postavit, vědomě prožívá každou epochu. Jeho neobyčejná schopnost vzpomínání a živé popisy činí z židovského sociálního demokrata vedle jeho životního příběhu, který je pro německé dějiny doslova příkladný, a jeho vlastní přímočarosti fascinujícího svědka doby.

Sandfort, Paul Aron

Ben – pták z cizí země“

Ben – Vogel aus der Fremde” (Původní název)

Dittrich-Verlag, Köln, 2000
popisek
Ve svém autobiografickém románu Sandfort popisuje své dětství v Dánsku, kam v roce 1935 utekl s matkou a nevlastním otcem. V roce 1943 byla rodina při pokusu o útěk do Švédska zatčena a deportována do Terezína. Ben, který hrál na trubku, se zúčastnil několika představení dětské opery Brundibár a je jedním z mála přeživších pamětníků těchto představení. Po svém návratu do Kodaně musel dohnat zameškané školní roky. Zažil zjevný i skrytý antisemitismus svých spolužáků a dětské přátelství s nežidovským chlapcem, které bylo násilně přerušeno deportací. Paul Aron Sandfort se stal muzikologem a byl jedním z iniciátorů projektu Brundibár organizace Jeunesse Musicale.

Scheuer, Lisa

O smrti, která se nekonala

Vom Tode, der nicht stattfand (Původní název)

Shaker Verlag, Aachen, 1999
popisek
Lisa Scheuerová, narozená v České Lípě, uprchla na podzim 1938 do Prahy před německým wehrmachtem, který obsadil takzvané Sudety. O půl roku později byli Němci i zde. Byla deportována do Terezína a poté transportem do Osvětimi. Během selekce byla zařazena do skupiny mladých žen, které byly poslány na nucené práce do zbrojní továrny ve Freibergu. Odtud byla v posledních týdnech války poslána do Mauthausenu, kde ji osvobodily americké jednotky. Vrátila se do Prahy, ale po neúspěšném Pražském jaru 1968 se k Československu obrátila zády, emigrovala a nyní žije v Kolíně nad Rýnem. Kniha obsahuje popis jejího pobytu v Terezíně, Osvětimi, Freibergu a Mauthausenu, který vychází z deníkových záznamů.

Schindler, Agata

Drážďanský seznam

Dresdener Liste (Původní název)

Agata Schindler, Dresden, 2003
popisek
Město hudby Drážďany a pronásledování Židů národními socialisty 1933–1945 slovem i obrazem

Schoeps, Julius H. (Hg.)

Nový slovník židovství

Neues Lexikon der Judentums (Původní název)

Bertelsmann Lexikon Verlag, Gütersloh, 1998
popisek
Nový slovník židovství představuje rozmanitost a bohatství více než tří tisíc let židovské kulturní historie. Více než 1 000 vědců ze 14 zemí poskytuje podrobné informace o klíčových aspektech židovské historie, náboženství a kultury. Život Židů v antice a středověku. Dějiny židovství v mnoha zemích světa. Nový začátek židovského života po holocaustu a zrození státu Izrael. Středem zájmu jsou přitom vždy dějiny německo-židovských vztahů.

Schultze, Herbert

Židovské zkušenosti – židovské odpovědi Terezín/Teresienstadt

Jüdische Erfahrungen- jüdische Antworten Terezín/Teresienstadt (Původní název)

Amt für Religionspedagogik, Braunschweig, 1996
popisek
První část této brožury čítající 104 stran popisuje místa a cesty židovských vězňů v táborovém ghettu, železniční tratě směrem do Bohušovic, Husův pomník, výstavbu Velké pevnosti a věznici gestapa v Malé pevnosti. Druhá část poskytuje základní informace a souvislosti, informuje o struktuře a funkci ghetta, popisuje konečné řešení židovské otázky a zabývá se Heydrichovou rolí. Je zde také nastíněno historické pozadí a problematizována historie Němců a Čechů v Čechách. Před tím, než jsou ve třetí části uvedeny návrhy pro výuku, jsou představeni Leo Baeck a H. G. Adler. Přílohu knihy tvoří 12 diapozitivů.

Schumann, Coco

Swingový hudebník ghetta

Der Ghetto-Swinger (Původní název)

Deutscher Taschenbuch-Verlag, Premium, 4. Auflage, München, 2000
popisek
Coco Schumann se narodil v roce 1924 v Berlíně. Ve 13 letech objevil swing a jazz. Polovičnímu Židovi se díky notné dávce troufalosti a četným veřejným vystoupením dařilo až do roku 1943 unikat deportaci ze strany národních socialistů. Dokud opona nespadne i pro něj. Začíná jeho cesta tábory. Ale i tam je a zůstává hudebníkem. V iluzorním světě Terezína se stává členem jednoho z vynikajících jazzových kapel Třetí říše s názvem Ghetto Swingers. V Osvětimi hraje k pobavení vězeňských funkcionářů a příslušníků SS o život, v Dachau z posledních sil doprovází labutí píseň režimu. Po osvobození cestuje vykořeněný po světě a jeho jediným domovem zůstává jazz a swing. Coco Schumann nyní opět žije v Berlíně a hraje svou hudbu.

Schwarzer Hahn, Lensian Putenhof Belitz

Lidice – obec v Čechách

Lidice – ein Dorf in Böhmen (Původní název)

Putenhof Belitz, 2004
popisek
Tato brožura je doprovodnou knížkou k výstavě „Jako zlatokop v Lidicích“, která byla k vidění v roce 2004 v rámci kulturního festivalu Kulturelle Landpartie na krůtí farmě ve městě Belitz.

Sendak, Maurice und Tony Kushner, Tony

Brundibár“

Brundibár” (Původní název)

Gerstenberg Verlag, Hildesheim, 2004
popisek
Obrázková knížka pro děti, v níž je příběh flašinetáře Brundibára vyprávěn v nádherných barevných obrazech a textech na motivy dětské opery Brundibár od Hanse Krásy. O tom, za jakých podmínek se tato opera v terezínském ghettu hrála a jaký význam měla pro zúčastněné děti, je bohužel příliš málo informací.

Seydel, Heinz

Jaké slovo vykřikl do mrazu. Pronásledování Židů během Třetí říše v německé poezii.

Welch Wort in die Kälte gerufen. Die Judenverfolgung des Dritten Reiches im Deutschen Gedicht. (Původní název)

Verlag der Nation Berlin, 1968
popisek
Heinz Seydel v této knize na 588 stranách představuje množství autorů, kteří se ve svých básních zabývali pronásledováním Židů. Autory jsou židovští vězni v táborech, například Ilse Weberová a Ilse Blumenthal-Weißová v Terezíně, známí spisovatelé jako Brecht a Stefan Zweig a další, například Volker von Törne. Vydavatel, který v té době žil v NDR, si při výběru dal záležet na tom, aby do výběru zařadil i autory žijící na Západě.

Staatliches Jüdisches Museum

Pražské synagogy

Die Prager Synagogen (Původní název)

Staatliches Jüdisches Museum Prag 1986, 1986
popisek
Bohatě ilustrovaná brožura poskytuje působivý přehled o historii pražské židovské čtvrti, ale především o synagogách a expozicích v nich prezentovaných.

Staatliches Jüdisches Museum Prag

Státní židovské muzeum Praha

Das staatliche Jüdische Museum Prag (Původní název)

Ein Wegweiser durch das Jüdische Prag mit Übersichtskarte., 1967

Staatliches Jüdisches Museum Prag

Friedel Dicker-Brandeis 1898–1944

Friedel Dicker-Brandeis 1898 – 1944 (Původní název)

Staatliches Jüdisches Museum Prag, Katalog einer Ausstellung, 1988
popisek
Tento katalog k výstavě v německém jazyce, vydaný u příležitosti jejích 90. narozenin, vzdává hold celoživotnímu dílu Friedl Dicker-Brandeisové, umělkyně působící v Bauhausu. V terezínském ghettu se rozhodujícím způsobem podílela na výtvarné výchově dětí.

Staatliches Jüdisches Museum Prag

Motýla jsem tu neviděl

Einen Schmetterling habe ich hier nicht gesehen (Původní název)

Staatliches Jüdisches Museum Prag, 1993
popisek
Brožura vydaná Státním židovským muzeem v Praze v roce 1993 obsahuje dětské kresby a básně z terezínského ghetta. Anita Franková komentuje básně a kresby, které jsou barevně reprodukovány.

Staatliches Jüdisches Museum Prag. Lukas, Jan. Lion, Jindřich

Starý židovský hřbitov v Praze

Der alte jüdische Friedhof in Prag (Původní název)

Artia Verl, Praha, 1960
popisek
Brožura vydaná v 60. letech v německém jazyce je informativním průvodcem po starém židovském hřbitově v Praze. Černobílé ilustrace.

Stanic, Dorothea

Děti v koncentračním táboře

Kinder im KZ (Původní název)

Elephanten-Press Verlag GmbH, Berlin (West), 1979
popisek
Tato kniha byla vydána k Mezinárodnímu roku dítěte. V této knize (168 stran) popisuje Ernst Antoni systém koncentračních táborů (válka proti vlastnímu národu), organizaci tábora a život vězňů, masové vraždy a odpor politických vězňů. Podrobně se na příkladech různých táborů zabývá situací dětí a lékařskými experimenty v Osvětimi i jinde. Situace dětí v terezínském ghettu je pak rozebírána také na základě dětských kreseb a kreseb terezínských malířů, jako byl Leo Haas. Zvláštní kapitola je věnována úkolům v oblasti péče o mládež. Informuje o každodenním životě dětí, jejich nasazení na práci, přikrášlování reality, strachu z transportů, divadelních představeních a přednáškách a aféře terezínských malířů. Druhá část knihy informuje o popíračích holocaustu ve Spolkové republice Německo, jmenuje pravicově extremistické skupiny a informuje o úřadujících starých nacistech a právním zacházení s masovými vrahy v SRN. Velmi zajímavá kniha, která vyšla ještě předtím, než vydavatelé objevili holocaust.

Starke, Käthe

Vůdce daroval Židům město

Der Führer schenkt den Juden eine Stadt (Původní název)

Haude, Spenersche Verlagsbuchhandlung, Berlin, 1975
popisek
Käthe Starková byla deportována do Terezína posledním transportem z Hamburku 11. června 1943. Nejprve pracovala v úklidové četě, seznámila se s některými prominentními vězni a později pracovala v ústřední knihovně pod vedením profesora Utitze. Popisuje každodenní život v Terezíně, boj s nemocemi a hladem a strach z transportů. Osvobozena byla v květnu 1945. Podaří se jí zachránit kresby a obrazy ukryté v knihovně a terezínskou sbírku.

Státní židovské muzeum v Praze

Dětský kresby z koncentračního tábora Terezín

Dětský kresby z koncentračního tábora Terezín (Původní název)

Státní židovské muzeum v Praze, 1990
popisek
Brožura vydaná Státním židovským muzeem v Praze před rokem 1990 o dětských kresbách vytvořených v terezínském ghettu, 40 stran.

Státní židovské muzeum v Praze

Karel Fleischmann – osobnost a dílo

Karel Fleischmann – osobnost a dílo (Původní název)

Státní židovské muzeum v Praze. 54 Seiten, in tschechischer Sprache, 1987
popisek
Tato brožura vydaná Státním židovským muzeem v Praze představuje osobnost a dílo Karla Fleischmanna.

Technische Universität Berlin

Terezín – zpřítomnění si historie města

Terezín/Theresienstadt-Vergegenwärtigung von Stadtgeschichte (Původní název)

Technische Universität Berlin, Herausgegeben von Astrid Debold-Kritter und Gabriele Fliessbach, 2004
popisek
Doprovodná brožura k výstavě, která se konala od 28. června do 19. července 2004 na Technické univerzitě v Berlíně. Výše uvedená výstava je výsledkem sedmileté výuky a výzkumu na Institutu pro územní plánování města a regionální územní rozvoj Technické univerzity v Berlíně. Projekt Technické univerzity v Berlíně, podporovaný Schinkelovým centrem pro architekturu, urbanistický výzkum a památkovou péči, má kořeny v mezinárodní konferenci Terezín po roce 2000 – památné místo a moderní město konané v roce 1997 a v následné rezoluci o zachování města. Z toho se vyvinul tento výzkumný projekt. Projekt Terezín Technické univerzity v Berlíně položil důležité základy pro zhodnocení tohoto místa a pro přípravu zápisu Terezína na Seznam světového dědictví.

Terezínská Iniciativa

Terezínská pamětní kniha I.

Terezínská pamětní kniha I. (Původní název)

Melantrich-Verlag, 1995
popisek
V tomto prvním svazku Terezínských pamětních knih jsou chronologicky uvedeny transporty, které byly do 16. června 1942 vypraveny z Čech a Moravy do Terezína. Datum, číslo transportu, místo původu, transportní seznamy se jmény vězňů, data narození a informace o tom, co se s vězni stalo po Terezíně.

Terezínská Iniciativa

Terezínská pamětní kniha II.

Terezínská pamětní kniha II. (Původní název)

Melantrich-Verlag, 1995
popisek
V tomto druhém svazku Terezínské pamětní knihy jsou uvedeny všechny transporty z Čech a Moravy, které byly od 2. července 1942 vypraveny do Terezína, čísla transportů, datum, místo původu, transportní seznamy se jmény vězňů, data narození a informace o tom, co se s vězni stalo po Terezíně.

Theresienstädter Initiative

Terezínská pamětní kniha I.

Theresienstädter Gedenkbuch I. (Původní název)

Melantrich Verlag, 1995
popisek
V tomto svazku s předmluvou Václava Havla jsou obsaženy příspěvky Serge Klarsfelda, Miroslava Kárného (o genocidě českých Židů) a přehled transportů z Prahy do Lodže, z Brna do Minsku a ze všech částí země do Terezína. Účastníci transportů jsou uvedeni jmenovitě a je zmíněn (pokud je znám) jejich další osud (zavražděni nebo přežili). Kniha je bohužel k dispozici pouze v českém jazyce.

Theresienstädter Initiative

Terezínská pamětní kniha II.

Theresienstädter Gedenkbuch II. (Původní název)

Melantrich Verlag, 1995
popisek
Svazek obsahuje jména všech Židů deportovaných z moravských a českých měst v transportech do Terezína (pokud se je podařilo zjistit). Český jazyk.

Theresienstädter Initiative

Terezínská pamětní kniha. Oběti transportů Židů z Německa do Terezína 1942–1945.

Theresienstädter Gedenkbuch. Die Opfer der Judentransporte aus Deutschland nach Theresienstadt 1942 – 1945. (Původní název)

Institut der Theresienstädter Initiative. Academia-Verlag, Prag, 2000
popisek
Dílo ve formátu DIN A 4 obsahuje 845 stran. Předmluvu napsal Václav Havel. Kniha obsahuje všechna jména Židů deportovaných z Německa do Terezína, seřazená podle místa odjezdu. Tato pamětní kniha je třetím svazkem řady terezínských pamětních knih. První dvě obsahují jména deportovaných z Čech a Moravy a ze Sudet.

Theresienstädter Initiative

Terezínské studie a dokumenty 1994

Theresienstädter Studien und Dokumente 1994 (Původní název)

Academia Verlag, Prag 1994, Hg.: Miroslav Kárný, Raimund Kemper, Margita Kárná, 1994
popisek
Obsah. Shlomo Aronson: Terezín v zrcadle americké dokumentace. Miroslav Kárný: Němečtí Židé v Terezíně. Michael Zimmermann: Deportace do Terezína. Miroslav Kryl: Deportace z Terezína do Majdanku. Rudolf Freiberger: K historii výrobních provozoven v terezínském ghettu. Ruth Bondyová: Terezínské ghetto a Izrael. Tomáš Radil: Zamyšlení nad zážitky z Osvětimi. Ludvík Václavek: K problematice německé lyriky z Terezína 1941–1945. Anna Hyndráková: Z hlubin minulosti. Pavel Stránský: ...Sdělit nesdělitelné... Winfried Garscha: Eichmannovi muži. Pavel Škorpil: Židovské oběti národně socialistického Německa z českých zemí. Dokumenteční materiály. Alisah Shek: Deník (říjen 1944–květen 1945). Josef Taussig: O terezínských kabaretech

Theresienstädter Initiative

Terezínské studie a dokumenty 1995

Theresienstädter Studien und Dokumente 1995 (Původní název)

Academia Verlag, Prag. Hg.: Miroslav Kárný, Raimund Kemper, Margita Kárná, 1995
popisek
Obsah Miroslav Kárný: Terezínské podzimní transporty 1944 Peter Witte: Dvě rozhodnutí v konečném řešení židovské otázky. Deportace do Lodže a vyhlazování v Chełmnu. Miroslav Kryl: Deportace z Terezína na východ, jak je zachytil ve svém deníku Willy Mahler. Bronka Klibanski: Děti z ghetta Bělostok v Terezíně. Jakov Tsur: Osudová cesta transportu Aay. Krystina Oleksy: Salmen Gradowski – svědek ze sonderkommanda. Ruth Bondyová: Prominentní do odvolání. Karl Braun: Petr Kien aneb estetika jako odpor. Jiří Diamant: Setkání po půl století. Alena Hájková: Prosím pátrejte.... Ingrid Schupetta: Lore Gabelin – biografická skica z doby nacismu. Jaroslava Milotová: Terezín ve spisech londýnského exilu. Zlatuše Kukanová: Cenné prameny k dějinám terezínského ghetta. Miroslava Benešová: Koncentrační tábor Litoměřice a jeho vězni. Manfred Grieger: Anton Burger – rakouský posluhovač. Eva Sormová: Monografie o Kurtu Gerronovi. Hanuš Schimmerling: Mládí. Otto Zucker: Terezín 1941–1943. Terezínská zpráva Otto Zuckera. Erich Kessler: Terezínský deník. Terezínský 20. duben 1945 a dny poté

Theresienstädter Initiative

Terezínské studie a dokumenty 1996

Theresienstädter Studien und Dokumente 1996 (Původní název)

Academia Verlag, Prag. Hg.: Miroslav Kárný, Raimund Kemper, Margita Kárná, 1995
popisek
Obsah Wolfgang Benz Terezín: Zapomenuté místo německých dějin. Gerhard M. Riegner: Vztah Červeného kříže k Terezínu v závěrečné fázi války. Rita Meyhöferová: Berlínští Židé v Terezíně. Leonore Lappinová: Cesta maďarských Židů do Terezína. Katarina Hradská: Předcházející události slovenských transportů do Terezína. Peter Witte: Nejnovější zprávy ze Siedliszcze. Transport Ax z Terezína do okresu Lublin. Livia Rothkirchenová: Zástupci terezínské samosprávy. Diferenciace názorů. Trude Simonsohnová: Vzpomínka na Paula Eppsteina. Ernst Ludwig Ehrlich: Leo Baeck – rabín v nejtěžších časech. Miroslav Kárný: Zvláštní četnický oddíl a terezínští vězni. Jaroslava Milotová: Protektorátní tisk a židovská otázka. Ruth Bondyová: Šalom na pátek (Schalom zum Freitag) Terezínské humoristické noviny. Mona Körteová: Lesk a peklo – metafory nepopsatelného. Terezínské ghetto v poválečné literatuře. Hanuš Schimmerling: Gerty Spiesová: Tři roky v Terezíně. Herbert Exenberger: Od Kabaretu ABC v duze k „Lindenbaumgruppe“ v Terezíně. Richard Glazar: Aproximace Sbližování. Zážitky z přednášek, výpovědí a diskusí o holocaustu. Alexander Avraham: Stránka svědectví. Rejstřík svědeckých výpovědí na památku obětí holocaustu a elektronizace jejich jmen Dokumentace. O zřízení terezínského ghetta. Miroslav Kárný: Zpráva Maurice Rossela o jeho návštěvě terezínského ghetta 23. června 1944. Maurice Rossel: Návštěva ghetta. Vojtěch Blodig Poznámky ke zprávě Maurice Rossela

Theresienstädter Initiative

Terezínské studie a dokumenty 1997

Theresienstädter Studien und Dokumente 1997 (Původní název)

Academia Verlag, Prag. Hg.: Miroslav Kárný, Raimund Kemper, Margita Kárná, 1997
popisek
Obsah Jaroslava Milotová: Ústředna pro židovské vystěhovalectví v Praze. Geneze a činnost do začátku roku 1940. Stanislav Kokoška: Dvě neznámé zprávy z okupovaného území. O situaci židovského obyvatelstva v protektorátu. Alena Hájková: Evidence židovského obyvatelstva v protektorátu. Bohumil Černý: Emigrace Židů z českých zemí 1938–1941. Ludomír Kocourek: Osudy Židů v sudetské župě ve světle dochovaných pramenů. Zlatuše Kukanová: Demografická struktura izraelitských náboženských obcí v severních Čechách v letech. Lenka Matušíková: 1945–1949. Livia Rothkirchenová: Duchovní odboj v Terezíně. František Fuchs: Česko-židovské hnutí odporu v Terezíně. Miroslav Kárný: Útěk osvětimského vězně Vítězslava Lederera a český odboj. Miroslav Kryl: Fritz Ullmann a jeho pomoc terezínským vězňům. Miroslav Kárný: Poslední dopisy Jakoba Edelsteina. Jiří Kosta: Komando výstavby a rok v kladenských dolech. Ruth Bondyová: Měli jsme kamaráda Dětské noviny Kamarád v ghettu T.. Eva Sormová: Divadlo v Terezíně. Ludvík E. Václavek: Německá literatura v Terezíně. Jiří Franěk: Otazníky kolem Karla Poláčka. Ruth Eliasová: Svědkové doby promlouvají. Marek Polancarcz: Opomenutá kapitola z dějin Terezína. Internační tábor pro Němce 1945–1948

Theresienstädter Initiative

Terezínské studie a dokumenty 1998

Theresienstädter Studien und Dokumente 1998 (Původní název)

Academia Verlag, Prag. Hg.: Miroslav Kárný, Raimund Kemper, Margita Kárná, 1998
popisek
Obsah Miroslav Kárný: Vyloučení Židů z veřejného života v protektorátu a dějiny čestného árijství Jaroslava Milotová: Okupační aparát a příprava transportů do Lodže Jens Hampel: Osudy židovského obyvatelstva Jihlavy 1938–1942 Anita Tarsiová: Osudy starých žen z Německa v terezínském ghettu Ludmila Chládková: Z domu v terezínském ghettu Anita Franková: Terezínská výchova: zprávy k prvnímu výročí terezínských domovů v L 417 Karel Margry: Zajímavý předchůdce. První terezínský film (1942) Juelena Makarová: Akademie přežití Miroslav Franc: Pracovní komando Wulkow Hans H. Sladký: Epizody ze života přeživšího Ruth Bondyová: Přežití Jana Oserse: Útěk ze Zamośće Miloš Pick: Vzpomínky na hnutí odporu Jan Munk: Vývojové koncepce Památníku Terezín a motivační struktura jeho návštěvníků Michal Frankl: Případ Jeanette Jenny

Theresienstädter Initiative

Terezínské studie a dokumenty 1999

Theresienstädter Studien und Dokumente 1999 (Původní název)

Academia Verlag, Prag. Hg.: Miroslav Kárný, Raimund Kemper, 1999
popisek
Obsah Miroslav Kárný: Otázky k 8. březnu Jindřich Flusser: Ohlédnutí zpět. Ruth Bondyová: Chlebový zázrak. Organizace pomoci Heinze Prossnitze. Kateřina Čapková: Svědectví Salmena Gradowského. Anna Lorencová: Česká společnost a Židé. Anna Hyndráková: ve vzpomínkách pamětníků. Anna Tučková: Byla jsem míšenec I. stupně. Volker Zimmermann: Pachatelé a přihlížející Pronásledování Židů v sudetské župě 1938–1945. Max Sever: Technická zařízení Terezína. Lubomír Peduzzi: Z hudebního života v Terezíně. Gila Fatranová: Franz Kahn. Marek Poloncarz: Evakuační transporty do Terezína duben–květen 1945. Hans Brenner: Ženy v pobočných táborech Flossenbürg a Groß Rosen v Čechách a na Moravě. Leopold Pospíšil: Dva deníky: Anne Franková a Otto Wolf. Astrid Debold-Kritterová: Pevnostní město – ghetto – vojenské město Historický výzkum a pátrání po stopách na místě. Šárka Nepolová: Židovská menšina v Čechách a na Moravě v letech 1945 a 1948

Theresienstädter Initiative

Terezínské studie a dokumenty 2000

Theresienstädter Studien und Dokumente 2000 (Původní název)

Academia Verlag, Prag. Hg.: Miroslav Kárný, Raimund Kemper, 2000
popisek
Obsah. Marek Polocarz: Policejní věznice Malá pevnost Terezín Dokumenty o osudech židovských vězňů v Malé pevnosti Terezín Miroslav Kárný: Kaltenbrunnerova cesta do Terezína a transport prominentů na jaře 1945 Ruth Bondyová: Kronika zavírajících se bran. Židovské listy (1939–1945) Anita Tarsiová: Práce v pasti. Pracovní centrála v prvním roce existence terezínského ghetta Klaus Leist: Služba ghettu a kulturní počin. Terezínský He-Chaluc. Ze vzpomínek Berla Herskovice: „Když Maurice Rossel začal mluvit“ Dirk Rupnow: Musíte být, i když už nejste. Ústřední židovské muzeum v Praze 1942–45 Anita Franková: Hanuš Bonn Miroslav Kryl: Terezínský osud Kamila Hermanna 1878–1944 Blanka Stehlíková: Petr Kein Anna Tučková: O odvaze, neuvěřitelných náhodách a troše štěstí Josef Bartoš: Arizace židovského majetku v Olomouci v roce 1939 Lukáš Přibyl: Osud třetího transportu z protektorátu do Niska Alena Hájková: Vznik a složení osobních spisů Židů z doby protektorátu

Theresienstädter Initiative

Terezínské studie a dokumenty 2001

Theresienstädter Studien und Dokumente 2001 (Původní název)

Academia Verlag, Prag. Hg.: Miroslav Kárný, Jaroslava Milotová, Raimund Kemper und Michael Wögerbauer, 2001
popisek
Obsah. Ruth Bondyová: Potulné kořeny. Tisíciletá historie Židů v Čechách a na Moravě ve jménech deportovaných Anita Franková: Přípravy na koncentraci Židů v protektorátu. Prehistorie terezínského ghetta. Pavla Zemanová: Pobočky koncentračního tábora Terezín. Patricia Tošnerová: Poštovní spojení mezi protektorátem a terezínským ghettem. Lukáš Přibyl: Historie terezínského transportu BE do Estonska. Anna Hájková: Osm transportů z říšského komisariátu v Nizozemí do Terezína. M. Wörgerbauer: Prominentní manželé Gutmannovi a snaha o jejich osvobození. Tomáš Fedorovič: Obec Schönwald a její nedobrovolní obyvatelé. Daniel C. Schmid: Možnosti a meze švýcarské ochranné mocenské politiky v Protektorátu Čechy a Morava 1939–1945. Drahomír Jančík: Společnost Hadega- Handelsgesellschaft m.b.H. – Obchod s drahými kovy a drahokamy za druhé světové války Jiří Novotný: Zrůdný monopol. Jiří Šouša: Z literární pozůstalosti Josefa Taussiga

Theresienstädter Initiative

Terezínské studie a dokumenty 2002

Theresienstädter Studien und Dokumente 2002 (Původní název)

Academia Verlag, Prag. Hg.: Jaroslava Milotová, Ulf Rathgeber, Gabriela Kalinova, 2002
popisek
Miroslav Kárný: Sedm měsíců v Kauferingu. Miroslav Kárný (1919–2001). Výběrová bibliografie a díla Miroslava Kárného 1971–2001. Wolfgang Benz: Vynucené iluze: Úvahy o vnímání a recepci terezínského ghetta. Ruth Bondyová: Minulost nepominula Vliv terezínského ghetta na život jeho bývalých vězňů. Jaroslava Milotová: K historii Neurathova nařízení o židovském majetku. Daniel C. Schmidt: Chmel a slad se ztratily. O arizaci židovských sladoven v Protektorátu Čechy a Morava. Anna Hájková: Židé z Nizozemí v Terezíně. Jakov Tsu:r Schwarzheide – pobočný tábor koncentračního tábora Sachsenhausen. Adam Kopciowski: Židovská rada v Zamośći ve svědectví Jaroslava Černého (Moritz Mittelmann) o Mieczyslavu Garfinkielovi. Lukáš Přibyl: Příběh útěku As 232 a As 233 ze Zamośće. Alena Hájková: Životní příběh Karla Körpera. Katarina Hradská: Německý poradce a řešení židovské otázky na Slovensku. Ivan Kamenec: Neúspěšné pokusy o obnovení deportací slovenských Židů Livia Rothkirchen: K první autentické zprávě o začátku vyhlazování evropských Židů. Nacistický plán byl cestou do záhuby. Jan Němeček: Československý politický exil v Londýně a židovská otázka

Theresienstädter Initiative

Terezínské studie a dokumenty 2003

Theresienstädter Studien und Dokumente 2003 (Původní název)

Sefer-Verlag, Prag. Hg.: Jaroslava Milotová, Ulf Rathgeber, Michael Wögerbauer, 2003
popisek
Obsah. Kateřina Čapková: Theodor Lessing – od samotáře k symbolu protinacistické opozice Alena Hájková: O rodině Ehrmannových a síle lidské solidarity Margalit Shlain: Snaha Jakoba Edelsteina o záchranu Židů z Protektorátu Čechy a Morava od května 1939 do prosince 1939 Michael Wögerbauer: Brambory – pokus o vyprávění o každodenním životě v ghettu Caterine Stodolsky: Rodačka z Prahy Malvina Schalek Tomáš Federovic: Velitel terezínského tábora Siegfried Seidl. Patricia Tošnerová: Příběh jednoho dopisu Magda Veselská: Oscar Federer – podnikatel a sběratel umění Monika Sedláková: Role takzvaných organizací Einsatzstab při vyvlastňování židovského majetku Ivan Kamenec: Hlavní rysy arizačního procesu na Slovensku Robert Kuwalek: Tranzitní ghetto v Izbici Anna Hájková: Vytvoření ústředí

Theresienstädter Initiative, Institut

Terezínská pamětní kniha. Rakouští Židé v Terezíně 1942–1945

Theresienstädter Gedenkbuch. Österreichische Jüdinnen und Juden in Theresienstadt 1942-1945 (Původní název)

Institut der Theresienstädter Initiative Prag. Mit Geleitworten von Thomas Klestil und Václav Havel, 2005

Theresienstädter Initiative, Institut

Terezínská pamětní kniha Oběti židovských transportů z Německa 1942–1945

Theresienstädter Gedenkbuch Die Opfer der Judentransporte aus Deutschland 1942 – 1945 (Původní název)

Academia Verlag, Prag, 2000
popisek
Tato pamětní kniha, vydaná v německém jazyce v roce 2000, podává chronologický přehled transportů Židů do Terezína a z Terezína a přehled obětí deportací z jednotlivých regionů.

Ullmann, Viktor/Kien, Petr

Císař Atlantidy Text opery.

Der Kaiser von Atlantis Text der Oper. (Původní název)

Ullmann, Viktor/Kien, Petr, 1943
popisek
Ručně psaný titulní list (fotokopie), fotokopie textu této opery z roku 1943, kterou nastudoval Petr Kien a k níž Ullmann napsal hudbu. Císař Atlantidy aneb odmítání smrti je jednoaktová komorní opera, kterou napsal židovský německo-rakouský skladatel Victor Ullmann v letech 1943/44 jako vězeň v terezínském ghettu. Libreto napsal jeho spoluvězeň Petr Kien. Víření bubnů je mocné, stejně jako zpráva: Císař Overall vyhlašuje válku všech proti všem. On sám se ukryl za zdmi své pevnosti, trůní za mohutným psacím stolem. Na uniformě se mu blýskají zlaté knoflíky a obrovský řád. Císař Overall chce získat moc, ať to stojí, co to stojí. Hlavní postavou hry je císař, který chce získat smrt jako svého vykonavatele v totální válce. Smrt se toho však nechce zúčastnit a zlomí svůj meč, aby již nikdo další nemohl zemřít. Smrt tak ohrožuje císařovu moc nakládat s životy svých nepřátel. Císař se snaží z nouze vytřískat zisk. Svým poddaným slibuje věčný život výměnou za jejich loajalitu a vyvolává chaos na bojištích. Smrt slíbí, že se vrátí do svých služeb, ale jen pokud ho císař bude následovat jako první........ Ullmann hru napsal v terezínském ghettu, stejně jako ostatní obyvatelé ghetta, kterým neustále hrozil transport a smrt. Jediné, co stojí za zmínku, je.... že jsme neseděli a netruchlili u babylonských řek, ale že naše vůle být kreativní byla stejně silná jako naše vůle žít. Němci v Terezíně povolili některé nekritické aktivity z důvodu odvedení pozornosti. V květinami vyzdobeném sále mohl například několikrát vystoupit smyčcový orchestr vězňů tábora, naposledy před kamerou Kurta Gerrona, který na objednávku SS natočil film Darované město. O několik dní později byli filmaři a umělci deportováni do Osvětimi a zavražděni. Ullmann, Kien a mnoho dalších umělců bylo v říjnu deportováno do Osvětimi. Zemřeli v plynových komorách. Dochovala se část díla Victora Ullmanna, včetně opery, kterou muzikologové považují za jeho mistrovské dílo. Císař Atlantidy nebyl v Terezíně nikdy uveden. Ullmann se obával, že nacisté rozpoznají paralely s Hitlerem a budou operu považovat za provokaci. Po válce se hra dostala do Švýcarska, kde byla znovu objevena až v 80. letech. Po 54 letech od svého vzniku měla v září 1998 premiéru v New Yorku. Berliner Zeitung ze dne 23.09.1998

Vogel, Karl

Lidice – obec v Čechách Zemská fototéka v Berlíně

Lidice – ein Dorf in Böhmen Landesbildstelle Berlin (Původní název)

Colloqium-Verlag Berlin, 1989
popisek
V této brožuře, vydané krátce před pádem komunismu, popisuje Karl Vogel historické pozadí atentátu na Heydricha, funkci zastupujícího říšského protektora v Čechách, přípravy atentátu a funkci, kterou měl atentát plnit pro československou exilovou vládu v Londýně. Popisuje vyhlazení obce Lidice, osudy tamních obyvatel a obnovu po návratu žen z Lidic osvobozených z koncentračního tábora Ravensbrück.

Wagner, Wolf H.

Vyváznutí z pekla

Der Hölle entronnen (Původní název)

Henschel Verlag, Berlin, 1987
popisek
Na přibližně 270 stranách této knihy popisuje Wolf H. Wagner životní příběh malíře a grafika Lea Haase, který se narodil a vyrůstal v Opavě. Leo Haas, který ve dvacátých letech 20. století hodně cestoval, ale vrátil se do Československa, byl jako Žid pronásledován národními socialisty. Byl jedním z vězňů v Nisku nad Sanem, odkud byl deportován do Terezína, kde kromě práce v Technické kanceláři maloval obrazy z každodenního života, které esesáci označili za propagandu ohavností. Z tohoto důvodu byl zatčen a převezen do Malé pevnosti, odkud byl spolu s Frittou deportován do Osvětimi. Byl vybrán a poslán do Sachsenhausenu, kde musel pracovat v padělatelské dílně. Dalšími zastávkami byly Mauthausen a Ebensee. Haas přežil, vrátil se do Prahy a později pracoval jako karikaturista pro Neues Deutschland v Berlíně.

Weiß, Hermann

Slovník osob 1941–1945

Personenlexikon 1941 – 1945 (Původní název)

Fischer-Verlag, Frankfurt/Main, 2002
popisek
Historici shromáždili 500 životopisů. Jednotlivé články obsahují přehledné a stručné životopisy, hodnocení a posudky.

Weiss, Otto

A Bůh viděl, že je to špatné. Příběh z Terezína Nakladatelství Wallstein-Verlag

Und Gott sah, daß es schlecht war. Eine Erzählung aus Theresienstadt Wallstein-Verlag (Původní název)

Niedersächsischer Verein zur Förderung von Theresienstadt e.V., Göttingen, 2002
popisek
. Rodina Weissových z Prahy byla v roce 1941 deportována do Terezína a v roce 1944 do Osvětimi. Zatímco matka a dcera přežily, otec Otto Weiss byl zavražděn v Osvětimi. V Terezíně napsal text, který ilustrovala jeho dvanáctiletá dcera a který v roce 1943 daroval své ženě k narozeninám. Otto Weiss s hořkou ironií popisuje události v Terezíně z Boží perspektivy. Uvědomuje si, že jeden z jeho nejvěrnějších služebníků se modlí už jen slabým a křehkým hlasem. Do Terezína jede jako Aaron Gottesmann. Tam se dozvídá o podmínkách, v nichž jeho vyvolený národ přežívá. Vidí provizorní a stísněné ubytovací prostory, trpí zavšivením a procedurou odvšivení, zažívá nejistotu a strach z přidělení do transportu na východ, do vyhlazovacích táborů, vidí lidi hladovět a umírat... Expresivní satira Otto Weisse s ilustracemi jeho dcery Helgy je dokumentem o tom, jak obyvatelé ghetta získávají zpět kousek lidskosti prostřednictvím umění.

Weissová, Helga

Nakresli, co vidíš

Zeichne, was Du siehst (Původní název)

Wallstein-Verlag, Göttingen, Katalog zur gleichnamigen Ausstellung, 1998
popisek
„Nakresli, co vidíš!“, řekl mi otec poté, co jsem mu propašoval kresbu sněhuláka a hrajících si dětí do mužských kasáren. To bylo v prosinci 1941, krátce po našem příjezdu do Terezína. Sněhulák byl vlastně moje poslední dětská kresba. Otcova věta a moje vlastní vnitřní pohnutky mě od té doby vyzývaly, abych ve svých kresbách zachycoval každodenní život v Terezíně. Dojmy, které mě od této chvíle ovlivňovaly, ukončily mé dětství. Helga Weissová

Weissová, Helga

Nakresli, co vidíš

Zeichne, was Du siehst (Původní název)

Insel-Taschenbuch-Verlag 2756, Frankfurt/Main und Leipzig, 2001

Wertheim, Hella/Rockel, Manfred

Vždycky všechno trpělivě snášet – Jako dívka v Terezíně, Osvětimi a Lenzingu

Alles immer geduldig ertragen – Als Mädchen in Theresienstadt, Auschwitz und Lenzing (Původní název)

Museumsverein der Grafschaft Bentheim, Nordhorn, 1992
popisek
Manfred Rockel zaznamenal vzpomínky Helly Wertheimové, která byla ve svých 14 letech deportována z Insterburgu ve Východním Prusku do Terezína. Tam se musela dívat, jak její otec umírá hlady. O rok později byla převezena do Osvětimi, kde její matka zemřela v plynové komoře. Byla vybrána a poslána do rakouského Lenzingu, kde musela vykonávat nucené práce při výrobě viskózové stříže. Po válce se vrátila na hrabství Bentheim v Německu.

Winkel, Jürgen

Nyní již neexistují žádná tabu Články ve znacích

Jetzt gibt es keine Tabus mehr Artikel in Zeichen (Původní název)

Zeitschrift der Aktion Sühnezeichen-Friedensdienste, 2. Juni 2002, Seite 9, 2002
popisek
Jürgen Winkel v tomto článku informuje o činnosti dobrovolníků organizace Aktion Sühnezeichen v Terezíně na konci 60. let, o Pražském jaru a o invazi států Varšavské smlouvy dne 21. srpna 1968.

Winkel, Jürgen

Terezín – pevnost – vězení gestapa – ghetto

Theresienstadt- Festung – Gestapogefängnis – Ghetto (Původní název)

Niedersächsischer Verein zur Förderung von Theresienstadt e.V., Göttingen, 2000
popisek
Tato brožura (56 stran) z roku 2000 slouží především k přípravě mladých lidí, kteří od roku 1990 každoročně pracují v areálu Památníku Terezín v rámci workcampů. Brožura popisuje vznik a vývoj Terezína, jeho funkci jako pevnosti, otevřeného města a vojenské věznice. Pro pochopení toho, co se dělo během německé okupace, je popsán vznik Československa, situace v ČSR ve 20. a 30. letech 20. století, národně socialistická expanzivní politika, Mnichovská dohoda a zničení československého státu. Jedna kapitola je věnována věznici gestapa v Malé pevnosti, další ghettu zřízenému ve Velké pevnosti v roce 1941. Texty jsou ilustrovány kresbami.

Wlaschek, Rudolf M.

Sudety č. 4

Sudetenland Nr. 4 (Původní název)

Kulturzeitschrift Sudetenland, Jahrgang 1994, 1994
popisek
Rudolf M. Wlaschek píše v evropském kulturním časopise Sudetenland (čtvrtletník) na straně 342 článek s názvem Ghetto Terezín (podtitul: Kulturní aktivity v táboře). Wlaschek informuje o knihovně v ghettu, skladatelích a hudebnících, divadelních a koncertních představeních, malířích a básnících. Informativní shrnutí, ale bez hloubky a bez proniknutí do funkce těchto kulturních aktivit. Nadále není jasné, proč se tento článek objevuje v časopise Sudetenland, který je třeba zařadit do skupiny krajanských sdružení.

Wlaschek, Rudolf M.

Umění a kultura v Terezíně

Kunst und Kultur in Theresienstadt (Původní název)

Bleicher-Verlag, Gerlingen, 2001
popisek
Bohatě ilustrovaná kniha o 88 stranách, napsaná v německém a anglickém jazyce a editovaná historikem Wlaschekem, popisuje uměleckou činnost židovských vězňů v terezínském ghettu. Wlaschek knihu ilustruje především plakáty a pozvánkami, které shromáždil Karl Herrmann.

Wolter, Hans-Joachim

Zpráva pamětníků. Doprovodná brožura k sérii diapozitivů

Zeitzeugen berichten. Begleitheft zur Diaserie (Původní název)

Niedersächsischer Verein zur Förderung von Theresienstadt e.V. Wittingen, 1999
popisek
V této brožuře čítající 56 stran, která byla vydána k výstavě pořádané H. J. Wolterem, vypovídají pamětníci. Dagmar Lieblová, Eva Stichová a Lisa Miková vyprávějí o svém věznění v německých koncentračních táborech. Brožura je k dispozici u H. J. Woltera, Fuhlenriedweg 15, 29378 Wittingen.

Wykes, Alan

Reinhardt Heydrich

Reinhardt Heydrich (Původní název)

Moewig Dokumentation 4320, München-Rastatt, 1982
popisek
Wykes popisuje Heydrichův původ a vzestup v nacistické hierarchii, jeho roli při plánování a provádění genocidy Židů a jeho poslední stanici ve funkci zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě.

Nahlásit chybu

Našli jste jakoukoli chybu? Napiště nám. Potěší nás jakákoli pomoc, díky níž můžeme stránku udržovat ve správném znění.

Nahlášení chyby

Zde můžete nahlásit jakoukoli nesrovnalost, kterou jste našli. Tím nám pomůžete udržet stránku ve správném znění.
(odkaz na dotyčnou stránku bude automaticky přidán do Vaší zprávy)