Plán ghetta Terezín

1 L 417 Hauptstraße

Muzeum ghetta dnes. V roce 1942 byl v budově bývalé školy zřízen domov pro chlapce ve věku 10 až 15 let. V podkrovním prostou probíhala tajná výuka dětí a v tělocvičně se pořádaly kulturní akce (mj. představení Prodané nevěsty). V domově č. 1 vytvořili chlapci na popud svého pečovatele samosprávu, takzvanou Republiku Škid. Tajně byl vydáván časopis Vedem.

2 Q 619 Rathausgasse

Původní zasedací síň v budově terezínské radnice sloužila k pořádání koncertů a kulturních akcí. Sídlila zde také banka, soud ghetta a další úřady. Některým vězňům bylo povoleno si zařídit ubytování v podkrovních místnostech (dnes zde sídlí městský úřad).

3 L 414 Hauptstraße

Do srpna 1942 zde sídlilo velitelství SS, později byla v přízemí zřízena pošta a další kanceláře. Zbývající místnosti sloužily k ubytování mládeže, zejména z německých transportů. V českém dívčím domově vycházel časopis „Bonako“. 

4 L 410 Hauptstraße

Dívčí domov pro dívky ve věku 8–16 let. Zde probíhala častá výuka. Dívky si prohlubovaly své znalosti po návratu z práce. Výuku kreslení vedl Friedel Dicker-Brandeis. Hudební díla se zkoušela ve sklepním prostoru budovy. 

5 Náměstí (Marktplatz)

Plochu náměstí pokrýval do konce roku 1943 třídílný cirkusový stan. Vězni tu pracovali na montáži bedýnek, do nichž kompletovali a balili speciální zařízení proti zamrzání motorů vojenských automobilů. V té době bylo náměstí obehnáno vysokým plotem a ostatním vězňům nepřístupné. V rámci zkrášlovací akce v roce 1944 byla celá plocha upravena jako park, v rohu před kavárnou byl postaven hudební pavilon. 

6 L 415 Hauptstraße

V domě byl zřízen obchod s prádlem a oděvy. Prodávané věci pocházely převážně ze zavazadel zabavovaných nebo vykrádaných po příchodu transportů. Další obchody s různými druhy podřadného zboží byly umístěny především v ulicích L4 a L3.  

7 Q 418 Neue Gasse

V domě byla otevřena v prosinci 1942 kavárna, kde bylo asi 100 míst. Vstupenka platila na 2 hodiny, podávala se náhražková káva a čaj. Hrála zde hudba a vystupovali kabaretní umělci. 

8 Q 414, 416

Sídlo velitelství tábora SS v Terezíně. Ve sklepě zřídili příslušníci SS takzvané bunkry, kam se zavírali a kde byli mučeni vězni, kteří porušili řád tábora nebo měli být vyslýcháni gestapem. 

9 L 311 Lange Straße

Ženijní kasárna byl domov pro staré lidi a pomocná nemocnice s oddělením pro srdeční choroby, tuberkulózu atd. Pořádaly se zde kulturní akce a přednášky. V podkroví byla zřízena modlitebna. (Dnes zde sídlí Dům sociální péče.)

10 L 315 Lange Straße

Sídlo stráže ghetta, jejímž úkolem bylo udržovat vnitřní pořádek. Zpočátku se skládala pouze z mladších mužů. Obavy nacistů z vojensky organizované, i když neozbrojené skupiny mladých mužů vedly v červnu 1943 k rozpuštění stráže ghetta. Téměř všichni její členové byli posláni transportem na východ. Později byla stráž ghetta obnovena v počtu 100 mužů starších 45 let. V domě se nacházel sál, v němž se konaly přednášky. (Dnes v něm sídlí kulturní dům.) 

11 L 318

Domov pro malé děti a mládež raného školního věku. Předškolní děti sem docházely jako do školky, večer se vracely k matkám. V objektu byly zřízeny také dětská kuchyně a pekárna, které sloužily i pro ostatní domovy mládeže. Byl zde i prostor, kde se hrálo divadlo. Dnes zde sídlí pošta.  

12 Blok F III

Dětské a učňovské domovy. Některé místnosti byly využívány pro kulturní akce a divadelní představení. V budově L 216 byla umístěna knihovna pro mládež.  

13 Blok G II

V bývalé důstojnické jídelně sídlil četnický oddíl, který střežil tábor a dohlížel na vězně pracující mimo tábor. 

14 Blok H II

Tzv. Bauhof, kde byly dílny pro různé druhy řemesel. Nedaleko odtud, v chodbě pevnostních hradeb u bývalé Litoměřické brány, se roku 1945 budovala plynová komora. 

15 L 324 Lange Straße

SS-Kameradschaftsheim, později nazvaný Viktoria. Dole byla jídelna, v patře byty pro SS. Židům nebyl do této části města vstup dovolen. (Dnes Parkhotel.)  

 

16 Blok H IV Postgasse

Podmokelská kasárna, v níž byli vězni původně ubytováni a kde se nacházela šlojska. Šlojska byl speciální terezínský výraz pro místo, kterým musely projíždět všechny transporty. Zde se prováděla registrace a kontrola zavazadel (zejména při příjezdu do ghetta). V červenci 1943 byla kasárna vyklizena a následně využívána pro potřeby archivu Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA).

17 Blok J IV

Ústecká kasárna, kde byla zpočátku „šlojska“, pak ústřední sklad šatstva a obuvi, kam přicházela zavazadla zabavená vězňům. Kvalitní věci byly odesílány do říše, ostatní předány do obchodů pro vězně. Vězni si pak mohli koupit věci, které jim byly při příjezdu ve šlojsce zabaveny. U hradeb těchto kasáren se uskutečnily počátkem roku 1942 dvě hromadné popravy. 10. ledna bylo oběšeno devět a 26. února sedm vězňů.  

18 Blok H V

Drážďanská kasárna, kam byly od 6. prosince 1941 umísťovány ženy, zpočátku i s malými dětmi. Ve sklepě bylo vězení pro potrestané vězně. Část prostoru se využívala pro divadlo a jiná kulturní představení. Na kasárenském dvoře směli vězni hrát fotbal. Mužstva měla sedm hráčů.  

19 Blok G VI

V několika domech byly umístěny matky s kojenci a malými dětmi do 3 let. V domě L 514 byl zřízen koncertní a divadelní sál, knihovna a čítárna. Na konci války všechny domy vyhořely.  

20 Městký park (Stadtpark)

Zde byl založen park. V rámci „zkrášlovací akce“ zde byl postaven dřevěný dětský pavilon a jiná zařízení pro děti.  

21 Blok E VI

Vrchlabská kasárna, původně vojenská nemocnice, sloužila jako ústřední nemocnice i v době ghetta. Byly využívány také centrální lázně se sprchami a plavecký bazén. V místní kuchyni se vařilo jídlo pro nemocné.  

22 Blok E II

Kasárna Kavalír. Zpustlá a neobývaná budova s kasematy sloužila roku 1942 jako „šlojska“, později zde byli v hrozných podmínkách ubytováni staří a v části i choromyslní vězni.

23 Blok D VI

V bývalém pivovaru byla zřízena dezinfekční stanice, sprchy a prádelna. Část budov sloužila k ubytování vězňů.

24 Vojenská jízdárna (Militärreitschule)

Bývalá vojenská jízdárna sloužila jako strojní truhlárna.

25 Blok B V

Magdeburská kasárna se stala sídlem rady starších a administrativy židovské samosprávy. Kromě kanceláří zde byly i byty členů samosprávy a sál pro kulturní pořady.

26 Blok B IV

V Hannoverských kasárnách byly ubikace pracujících mužů a jedna z kuchyní.

27 Blok A IV Bäckergasse

Zde se nacházela pekárna a hlavní sklad potravin.

28 Bahnhofsstraße

Železniční vlečka postavená vězni zahájila provoz 1. června 1943. Z nádraží v Bohušovicích vedly koleje k Hamburským kasárnám. Bylo tak urychleno odbavování a odjezdy transportů, které napříště nemusely být eskortovány před očima obyvatelstva v okolí ghetta. Ve zdejší „šlojsce“ se pak soustřeďovaly všechny transporty odcházející na východ.

29 C III Bahnhofsstraße

Hamburská kasárna sloužila především k ubytování žen, od roku 1943 v nich byli soustřeďováni zejména deportovaní z Nizozemska. Část budovy byla upravena na „šlojsku“, z níž odjížděly transporty do Osvětimi.

30 Blok A II

Myslivecká kasárna byla ubikací starých vězňů a karanténní stanicí při provádění dezinfekce a odhmyzování osobních věcí.

31 Südberg

Jižní vrch, na němž bylo v roce 1943 zřízeno sportoviště a povolen přístup dětem i dospělým.

32 Blok E I Seestraße

Sudetská kasárna, kam přišel 24. listopadu 1941 první transport mužů a postupně několik dalších transportů. Po dvou týdnech byly ženy s dětmi odděleny a umístěny do Drážďanských kasáren, rodiny zůstávaly nadále rozděleny. V provozu tu byla jedna z kuchyní. V červenci 1943 musel být celý objekt vyklizen, neboť sem nacisté přestěhovali z Berlína část archivu RSHA. Zde jej chtěli ukrýt před leteckými útoky spojenců.

33 Objekt C 1 Westgasse

Sokolovna sloužila zpočátku pro nemocné postižené encefalitidou. V rámci „zkrášlování“ byla přeměněna na Společenský dům, kde se nacházely dva kulturní sály, knihovna, modlitebna a terasa.

34 Obřadní místnosti (Zeremonienräume)

Obřadní místnosti ve valech sloužily k poslednímu rozloučení se zemřelými. Za hradby ghetta pozůstalí vězni již nesměli. Rakve se odtud odvážely do Bohušovické kotliny, kde byli mrtví pohřbíváni a od září 1942 spalováni.

35 Kolumbárium

V protilehlých pevnostních valech bylo zřízeno kolumbárium, kam se ukládaly urny s popelem. V listopadu 1944 musely být urny odvezeny. Popel mrtvých byl zčásti zakopán v podzemní továrně Richard, zčásti vysypán do řeky Ohře.

36 Židovský hřbitov, krematorium

Židovský hřbitov s krematoriem. Na ploše okolo krematoria bylo do jednotlivých i hromadných hrobů pohřbeno v prvním roce existence ghetta na 9 000 zemřelých vězňů. V krematoriu postaveném vězni byli spalováni nejen vězni z ghetta, ale také oběti policejní věznice v Malé pevnosti a koncentračního tábora v Litoměřicích. V letech 1942–45 zde bylo zpopelněno přibližně 30 000 mrtvých. Celý prostor je navržen s pietou.