Zatímco příslušníci stráže byli pravděpodobně ubytováni bez rodin v kasárnách SS, mnoho dozorců bydlelo se svými rodinami v takzvaném „pánském domě“. Bazén a kino využívali členové rodin, tedy i děti. Přeživší vězni vyprávějí o dětech, které si hrály v zahradě před pánským domem. Členové rodin (děti?) prý někdy sledovali popravy z takzvaného balkonu. Lze předpokládat, že děti velmi dobře vnímaly, co se kolem nich na nádvořích děje. Zmiňuje se o dvou Jöckelových dcerách, které se prý chovaly velmi odlišně. Starší dcera, které bylo 19 let, je přeživšími vězni popisována jako stejně brutální jako její otec (údajně prý umučila jednoho vězně). Po válce byla uvězněna a brzy nato zemřela na tuberkulózu.
Mladší dcera, které bylo 17 nebo 18 let, se naopak postavila proti otci, pomáhala vězňům a pašovala jim do vězení léky. O jejím dalším osudu není nic známo.
