V ústředním skladu šatstva a obuvi vězni odevzdávali své civilní oblečení a dostávali vězeňské uniformy, které se v prvních letech skládaly z použitých uniforem staré československé armády, později z civilních oděvů po těch, kteří ve vězení zemřeli, a nakonec z bílo-modře pruhovaných oděvů koncentračního tábora. Ústřední sklad šatstva a obuvi vedl dozorce Kurt Wachholz, který vězňům odebíral kvalitnější boty a dával jim boty staré nebo dřeváky. Kabáty nebo tlusté bundy nebyly ani v případě silného mrazu.
Ženy převezené do věznice si mohly ponechat své civilní oblečení, ale musely odevzdat kabáty.
Každý nově příchozí vězeň obdržel z ústředního skladu šatstva a obuvi deku, prostěradlo, ručník, plechovou nebo kameninovou misku a lžíci. Za tento majetek tábora, který musel být při odchodu z věznice odevzdán, ručil vězeň. Prostěradla byla mužům a ženám později odebrána, protože byla potřebná pro lazaret SS. Pokud vězni opouštěli věznici gestapa z důvodu přeložení, museli všechny věci odevzdat, a například za rozbití kameninové misky je Wachholz obvykle potrestal výpraskem.
Součástí ústředního skladu šatstva a obuvi byla obuvnická dílna a krejčovství. Původně se zde měly opravovat věci vězňů, ale zpravidla se pracovalo pro potřeby gestapáků a dozorců. Dozorci, zejména Wachholz, se obohacovali oblečením, které s sebou přinášeli vězni. V pokoji Wachholze končilo také oblečení obyvatel obce Lidice, kterou SS zlikvidovala v červnu 1942.
Političtí vězni byli na zadní straně obleku označeni červeným trojúhelníkem a na kalhotách třemi červenými pruhy. Židé museli nosit žlutou hvězdu na hrudi a žluté pruhy na kalhotách, cizinci byli označováni různě. Například Poláci nosili na levé straně hrudi červený kruh s černým P, Rusové písmeno R a v letech 1944 a 1945 SU.
