V létě 1943 dorazila do Bergen-Belsenu skupina židovských dětí. Podle SS měli sloužit jako rukojmí v případě výměny. Někteří měli otce, kteří byli francouzskými válečnými zajatci v Německu, jiní měli údajně příbuzné na Západě. Jedna skupina sirotků byla ve skutečnosti určena pro terezínské ghetto, ale skončila v Bergen-Belsenu. Všichni kromě 20 členů skupiny byli v lednu 1944 převezeni do Terezína a odtud v květnu do Osvětimi. Poslední transport z Westerborku do Bergen-Belsenu dorazil v září 1944. Tento transport zahrnoval skupinu malých dětí, které byly označeny jako „anonymní“. Na krku měli visačku s datem narození a pravděpodobným jménem. Po dvou měsících byli převezeny do terezínského ghetta, kde je před transportem ochránil jejich neznámý (snad nežidovský) původ - téměř všechny přežily.
