Na levé straně místa, na němž vězni často museli celé hodiny stát v nástupu, se v nízké budově nacházelo pět velkých hromadných cel, které obývalo 500 až 600 vězňů. V cele 45 byli soustředěni vězni s označením XYZ, kteří byli určeni k likvidaci. Po třech stranách cel stály třípatrové pryčny, na které bylo možné vylézt po malém dřevěném žebříku; uprostřed byl stůl s lavicemi, na které se vešlo nejvýše 60 vězňů. Pro hygienu tohoto velkého množství lidí byly určeny tři záchodové domky a dva až tři metry široké umyvadlo na zdi směřující do dvora. Často nebyla k dispozici voda a záchody nefungovaly. Mnoho vězňů spalo na holé zemi, často ve výkalech, které tam ležely. V přeplněné cele se střechou z dehtové lepenky a proskleným světlíkem bylo v létě nesnesitelné horko. Malá kanónová kamna na zadní stěně bylo možné roztopit jen výjimečně a nedokázala vytopit velkou a špatně izolovanou celu. V zimě tak byla v cele krutá zima. Na stěnách se tvořila jinovatka a stékala z nich voda.
V posledních dvou hromadných celách na levé straně jsou nyní umístěny střídající se výstavy s tematikou fašismu a šoa.
