Za mostem přes vodní příkop se nacházel trakt vestavěný do pevnostního valu, který dříve sloužil jako koňská stáj, do roku 1943 byl však prázdný. Když do Terezína dorazilo několik set mužů z koncentračního tábora Flossenbürg, kteří měli být nasazeni k nuceným pracím v „dole Richard“ v Litoměřicích, byli zpočátku umístěni na III. dvoře (ženském dvoře). Ženy byly přestěhovány do traktu s celami za mostem přes vodní příkop. V létě 1944 zde bylo umístěno 60 židovských žen, které byly do Malé pevnosti pravděpodobně omylem poslány transportem z Kolína nad Rýnem. Zprávy o jejich osudech se různí, ale žádná z žen pobyt ve vězení gestapa nepřežila. V listopadu 1944, po vypuknutí epidemie úplavice, zde byla zřízena „nemocnice“, kde mohli být nemocní vězni izolováni.
Na protějším valu se nacházela zeleninová zahrada SS, která zásobovala hlavně kuchyně rodin dozorců. Všechny potřebné práce zde muselo vykonávat komando mužských vězňů pod vedením brutálního dozorce Storcha. Když byl Storch v roce 1943 odvelen na frontu, převzal velení neméně krutý dozorce Neubauer.